Sníh. Už je zase tu, a tak mi to nedalo a musel jsem i o něm něco napsat.
První sníh
Svatý Martin projel krajem,
pokryl jej prvním sněhem.
Projel a zmizel zas,
jenom vzkázal, že přišel zimy čas.
První sníh roztál a je pryč.
Ale vítr studený křičí a káže:
„Teplo, už táhni pryč!“
Teď přichází mrazu pán.
Nikdo nebude šetřen ani litován.
Teď přichází paní sněhu.
Ta nerozdává lásku anebo něhu.
Paní sníh a pán mráz
byli pryč a jsou tu zas.
Jsou tu zase a spolu tančí.
Jejich děti led a vločka spolu jančí.
Jejich děd,
ten vítr silný.
Rád svou práci dobře dělá
a je pilný.
Rychle běhá a silně fouká,
kolem sebe nekouká.
Ta rodinka spolu krajem jde.
Kudy projde,
tam smrt a bílo zůstane.
Už všechno živé dávno ví,
že ta rodinka jde a že se blíží.
Proto schovat se již brzy chystala,
by té rodině smrti na pospas nezůstala.
Proto celý kraj již spí
a doufá, že jaro brzy dorazí.