Nedávno jsem se vydal do Dánska, abych zjistil, jak se tam mají tamní kouzelníci. Vmísil jsem se do mudlovského zájezdu a pořádně vše prozkoumal. Výprava byla dosti zajímavá, pár kouzelníků jsem i objevil. Byl jsem například v rekonstrukci vikingské vesnice a tam jsem objevil dost překvapivých věcí.
Den číslo 1
Odpoledne jsem se přidal do mudlovského zájezdu. Do Dánska jsme jeli celou noc, to ale byla teprve hrůza! Skoro vůbec jsem nespal, příště by to měli vymyslet jinak. Ale vše ostatní měli mudlové celkem dobře pořešené, takže cestou nebyly žádné problémy, ale na Záchranný autobus to nemělo. Někdy jsme zastavovali na těch mudlovských nechutných benzínkách. Pátral jsem po existenci kouzelníků, bohužel nikoho jsem nenašel.
Den číslo 2
Tento den jsem byl v dánském zábavním parku. Tuším, že se jmenoval Legoland. Zdálo se mi, že jsem viděl pár kouzelníků, ale v tom velkém davu jsem je ztratil. Taky jsem nenašel žádné skrýše, ale kdo by si ji tady taky stavěl, jsou tady hrozné davy, někdo by je mohl odhalit. V tom Legolandu měli spoustu staveb z té mudlovské stavebnice, ale vyplýtvat tolik dílků jen na tohle a jak jim to muselo trvat dlouho! Podle mě to byla naprostá ztráta času, ale mudlové vždycky byli takoví divní. A ještě ty náměty, které měli k těm stavbám, byly taky hrůzné. Třeba taková ropná plošina, proč tam staví takový ničitel přírody!
Pak v Legolandu byly ještě nějaké atrakce, pár jsem jich zkusil. Zkusil jsem největší horskou dráhu v parku. Zprvu jsem vyjel do obrovské výšky, a jak jsem byl na vrcholku dráhy, začal jsem toho litovat. Viděl jsem tu obří spirálu, ze které jsme měli sjet. Poté přišlo úplně strašné přetížení, pak nastala už normální jízda. Vozíky zastavily a já jsem už chtěl vystoupit, ale držáky mě nechtěly pustit. Říkal jsem si, co se stane. Před námi se začal spouštět krátký filmeček, ve filmečku hráli dva lego horníci, kteří kopali v nějaké ledové jeskyni. Samozřejmě jednomu z nich spadl krumpáč, protože mudlové jsou hrozní nešikové, a najednou jsem letěl dolů. Já se tak lekl, proč ti mudlové staví takové blbosti? Nechápu, jak je to může bavit. Také jsem byl v takovém tunelu, kde všude kolem vás je voda, všude tam plavaly ryby a celkově to bylo celé takové hezké. Bohužel, jak jsem už zmiňoval, s žádnými kouzelníky jsem se nesetkal. Byl jsem ubytován v hostelu, nebylo to nic extra, ale vyspal jsem se.
Den číslo 3
Byl naplánován zájezd do nejstaršího dánského města jménem Ribe. Město bylo nádherné a zároveň jsem našel i kouzelnici, svůj krám měla vedle nejstaršího hostince v Dánsku. Její krám byl takové vetešnictví, našli jste tam všechno, co jste potřebovali a nepotřebovali. V obchodě jsem viděl pár klasických skrýší a prodavačka se chovala jako kouzelnice. Tak jsem ji nenápadně kontaktoval a ona okamžitě poznala, že jsem kouzelník. Chvilku jsme spolu pokecali, povykládala mi něco o dánských kouzelnících, prý se jich v Dánsku nachází asi dva tisíce. Což není moc, protože Dánsko má dva miliony obyvatel. Koupil jsem si u ní nějaké bonbony, byly výborné.
Po procházce v městečku cestující odvezl autobus do vikingského skanzenu. U vstupu stály tři velké sochy v hábitech, které měly ruce spoutané řetězy. To už mi přišlo podezřelé, že by vikingové měli vlastní šamany? Já spíš myslel, že jsou to takoví ti silní a nemilosrdní seveřané. Ještě jsem si nebyl jistý, že mají šamany, musel jsem se ujistit. Procházel jsem tím skanzenem a všiml jsem si obrovského kamene, který na sobě měl znaky. Jasný runový kámen, vikingové museli mít šamany.
Prohlédl jsem si pár domů, v jednom z nich jsem viděl zrekonstruovanou šamanskou chajdu. Viděl jsem tam pár šamanských nádob, ale bohužel v nich nic nebylo. Po prohlídce skanzenu zájezd odjížděl na nejkrásnější dánskou pláž. Během cesty jsme se zastavili u domku lovce velryb. Strašně mě překvapilo, že mudlovské děti spaly ve skříních. Normálně se otevřela skříň a v ní byla postel. Což mě strašně pobavilo. Pláž byla vskutku velice krásná, nejlepší byly písečné duny kousek od pláže. Na těch dunách to vypadalo jako na poušti. Poté jsme se vrátili opět do hostelu.
Den číslo 4
Na plánu byla Kodaň, hlavní město Dánska. Procházel jsem s mudly Kodaň, byli tak hrozně otravní, nemůžou nechat člověka na pokoji. Dostali jsme se ke katedrále, vevnitř bylo nějaké vyobrazení z historie. Přišlo mi, že jsem tam viděl pár vyobrazených kouzelníků, jak kouzlí a přináší něco obyvatelům Kodaně. Vydali jsme se k soše malé mořské víly, u ní jsem viděl jednoho kouzelníka. Nevypadal moc příjemně, byl dost naštvaný, radši jsem ho nechal na pokoji. Přišli jsme k paláci, kde bydlí královna Dánska. Vchod strážili takoví vojáci, vypadali dost komicky. Procházel jsem kolem pětipatrového módního butiku, na co ti mudlové potřebují tak velké obchody s módou? Naše Stříbrná NiT je daleko lepší. Koupil jsem si nějaké místní jídlo a musím uznat, že v Dánsku umí vařit skvěle. Kromě nádherné kašny jsem neviděl už nic zajímavého.
Našel jsem pouze naštvaného kouzelníka, ale jinak jsem nenašel žádné stopy po kouzelnické existenci. Po procházce po Kodani jsme se vydali k autobusu, kde jsme čekali tři hodiny na to, než jsme se měli vydat na otočku do Švédska. Pak nám řekli, že most do Švédska je moc drahý a nemůžeme si to dovolit. Tohle mě opravdu naštvalo, tři hodiny jen tak pro nic? Hrůza!
Den číslo 5
Tento den se už jelo domů. Výlet se povedl, severské země mě vždycky lákaly. Doufám, že se vydám ještě více na sever, třeba do toho Švédska. Pár kouzelníků jsem našel, takže mise byla úspěšně splněna.
Pro Denní věštec
Blake Towerell