***
Z očí do těch tvých hledí
a říká, že je tou tvojí
však jen hvězdy vědí,
že zpívá pod obojí
Nepochopí nikdy více,
že při lhaní jí rudnou líce
***
Zatracené ideje
ji celou pohltily
životu mimo vyjeté koleje
už docházejí síly
Nepochopí nikdy více,
že vlastně není kouzelnice
***
Rozpráví pro ni Nevyřknutý,
bojuje pro ni Laskavec
stříbrem v srdci jsou vetknutí
doufá, že od začátku po konec
Nepochopí nikdy více,
že je pro ně jen společnice
***
Ptá se, proč všichni mlčí,
když je tak blízko ke spáse
kdo zametá stopy vlčí
a proč se někdo chová jak chová se
Nepochopí nikdy více,
že si musí hlídat okenice
***
Slzí skrz mlžný opar
objímá tě a nechce se vzdát
přijímá milosrdný dar
a ptá se, zda ji máš rád
Nepochopí nikdy více,
proč před tebou taje jak vosková svíce
proč hříšná touha těla duší svírá
proč nesmí se usmířit, aby žila
proč si nemůže donekonečna hrát s tvými vlasy
proč existuje více druhů spásy
proč dobro nevidíš nikdy a zlo hned
proč je tyranům tak vstřícný tenhle svět
***
Nepochopím. Nikdy více.
Však zůstanu tvá smrtelnice.