Skřítek registráček je zvláštní druh domácího skřítka…
Na rozdíl od svých skřítčích kolegů orientujících se na domácí a pomocné práce všeho druhu, to jsou vysoce kvalifikované síly a často bývají držiteli několika bezpečnostních opatření. Není snadné se takovým skřítkem registráčkem stát. Nároky na výkon této práce jsou dosti vysoké.
Domácí skřítek musí projít několikastupňovým vzděláním, jehož cílem je potlačit přirozený sebepoškozovací sklony objevující se v důsledku negativních úsudků o svém zaměstnavateli a smyslu své práce. Domácí skřítkové jsou od přírody nervově labilnější a bez příslušného tréninku mají sklony zanechat práce (byť sebenaléhavější) a jít se okamžitě potrestat při sebemenších pochybnostech o vytříbenosti pravopisu budoucích uchazečů. Studentská přihláška obsahující například jedny takové „BRADAVYCE“ způsobí i otrlému registráčkovi psychické trauma.
Běžný domácí skřítek se zděsí, co to do naší kouzelnické školy zase leze za negramota, v tu ránu zapomene na svůj úkol a zahodí přihlášku. A jak se dá předpokládat, běží si okamžitě přivřít prsty do nejbližší trouby. Poté, aby jeho svědomí dostálo klidu, se ještě musí potrestat za zahození přihlášky a za to, že se trestá namísto řádného výkonu práce.
Registráček se ovšem dokáže ovládnout. Věnuje se nejprve své administrativní úloze – a teprve až ji úplně dokončí, pádí si neprodleně přivřít prsty do trouby. Tím se značně zkrátí doba vyřízení registračního požadavku a žadatel navíc (opakovaně) neztrácí místo v pořadníku.
Každý skřítek se v průběhu registračního procesu, tedy od jeho začátku a do úplného konce vyřízení žádosti o studium, stará o jednu konkrétní studentskou přihlášku, která mu byla přidělena.
Pro hladký a rychlý průběh registrace studentů je tedy nutné, aby bylo nasazeno co nejvíce registráčků a co nejméně zbytečně panikařících a příliš úzkostných pracovních sil.