Radek Czernovski – rozhovor s nejočekávanějším nováčkem roku

| Vydáno:

Vše co jste chtěli vědět o Radkovi, ale styděli jste se zeptat 😀

Ahoj Radku, tak co říkáš Bradavické škole čar a kouzel, když už jsi konečně uvnitř? Je to tu takové, jak jsi čekal? Překvapilo Tě něco příjemně? A nepříjemně?

Konečně jsem opustil Návštěvní místnost a do vysněných Bradavic se dostal. Je toho tady tolik, co se dá dělat… Nemá cenu, abych vyjmenovával, co se mi tady líbí, protože bych klidně mohl říci – všechno. 🙂 Překvapila mě hlavně velká sdílnost všech lidí tady, ať už ve Velké síni, v kolejní místnosti či U Tří košťat. Ze začátku mě nepříjemně překvapila akorát nemožnost nenásilně umlčet své sovičky v Sovinci, ale po pár dnech jsem si zvykl a mí poslové už se mě nemusí bát a schovávat se u střechy.

Takže už sis pořídil sovu či dokonce více? A prozradil bys mi, co zajímavého sis už koupil? A co by sis třeba rád opatřil v budoucnu, až budeš mít více peněz?

Takže sovičky mám dvě – Střemhlav a Kupředazpět. Jsou sice postarší, ale zkušené, trpělivé a zatím nezabloudily. 🙂

Zatím jsem si koupil pouze základní nováčkovskou uniformu, přesně podle předpisů. 😉 Dále spodní prádlo, jelikož už jsem stihl i nastydnout. A také Sobí uši – nevím proč, ale slibuji, že před začátkem výuky je vždy sundám. V bohatším budoucnu bych se rád stal hráčem famfrpálu, takže se poohlédnu po nějaké té sportovní výbavě. Obnošené věci ani věci na rozpadnutí mi nevadí, ale něco na sebe si určitě ještě časem pořídím také. V Příčné ulici je toho tolik, že by byl hřích nechávat si penízky jen pro sebe. 🙂

Jak se k Tobě chovají modří? Jsou na Tebe hodní? Dostal jsi někoho jako patrona?

Jestli jsou tady na mě hodní? To je hodně mírné slovo… Skoro bych ho nahradil i slovem „milí“ či „velice přátelští“. Nikdo mě nešikanuje, v kolejní místnosti mi dokonce spolužačky z vyšších ročníků uvolnily místo u krbu. Čokoláda mi zatím ještě nabídnuta nebyla, ale věřím, že i to se časem zlepší. 🙂
(Nu, škoda, že nejsi u nás v Mrzimoru, my bychom ti i tu čokoládu nabídli 😀 – pozn. S. G. G.)
Za patronku jsem dostal Theresu Leagwitovou, studentku, se kterou jsem měl už kupodivu tu čest si zatancovat ve Velké síni. 🙂 Věřím, že mi se vším pomůže a že to přežije.

Jaké máš plány – kolik předmětů si zamýšlíš zapsat? Jaké?

Co se týče mého rozvrhu – předměty jsou zde pro mě zatím stále velká neznámá. Něco už jsem si samozřejmě zjišťoval předem z Návštěvní místnosti, ale podrobnější informace se asi dozvím, až se dostanu na kolejní server. Předběžně mě ale láká Lycantropologie našeho kolejního a Zeměplochismus. Pokud se mi povede ještě něco našetřit, zvolím si i předmět třetí. Teda pokud bude volno a pokud se ještě můj mozek nerozhodne jinak.

Už jsi se zúčastnil nějaké soutěže? Plánuješ přispívat do Denního Věštce?

Soutěží jsem zatím odeslal 7, žádná v tuto chvíli ještě nebyla vyhodnocena. Musím ale říci, že se mi všechny nápady v nich velice líbily a už se těším na další. V Denním Věštci zatím stále pracuji jako korektor, paní šéfredaktorka mi doposud dovolila otisknout i dvě má básnická díla. Zatím doopravdy nevím, kdy dodám další.

A co otázky na soukromí, ty žádné nebudou? 😛

Nu, tak na soukromí si troufáš? Tedy: Už Tě jakožto naši novou celebritu obletují spolužačky? A získala si některá Tvé srdce?

Tak na tuto otázku jsem se těšil. Takže: No comment. 😉

Za rozhovor děkuje Sophia Glis Glisová

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *