Před pár dny byl náš hrad svědkem veliké události. Hlavně pro naše nejmladší. Zase po roce se vytáhl Moudrý klobouk a noví studenti byli zařazeni do svých kolejí. Nic se však neobejde bez problémů, proto pokud jste se nemohli dostavit osobně, pojďte se teď podívat, co se dělo.
Slavnost měla začínat přesně v sedm hodin večer, ale už několik hodin před začátkem bylo ve Velké síni tak rušno, jak už dlouho ne. Hlavně nováčci se nemohli dočkat a netrpělivě přešlapovali, sháněli něco slušného na sebe a neustále se kdekoho ptali, kdy už to vypukne.
Starší studenti se drželi opodál a jen sem tam se některý odvážil zavítat do toho blázince.
Pár okamžiků před zahájením se jich pár rozpomnělo na tu ohavnou zkoušku, kterou by měli nováčci složit a přemýšleli, jestli se nezapomene dovézt troll, jako tomu bylo loni.
Pár vyděšených nováčků jen postávalo opodál a hrůzou na ně třeštilo oči. Už však nebyl čas zkoušku rozebírat. Navzdory známé bradavické půlhodince se totiž začalo včas.
Pan ředitel Whitecrow vešel důstojně do Velké síně následován profesorským sborem a na stoličku před profesorský stůl položil Moudrý klobouk. Ten vypadal značně žalostně, však už toho má také za sebou hodně, ale sotva pan ředitel všechny přivítal a stručně jim sdělil, co se bude dít, předal klobouku slovo a ten začal zpívat svou tradiční píseň.
Pár studentů muselo být během toho násilně umlčeno, neboť skákali klobouku do řeči a ten prý posledně vyhrožoval, že jestli to tak půjde dál, bude se zpíváním šlus.
Za chvilku to však všichni pochopili a klobouk svou píseň úspěšně dozpíval. Odměnou mu byl ohlušující potlesk, který na chvíli ovládl Velkou síň.
Pak už se mohlo přistoupit k samotnému zařazování. Nervozita v síni by se dala krájet a okousané nehty nebo rýhy ve stolech… no, zkrátka nováčci byli jako na trní.
Klobouk si je všechny volal, jednoho po druhém, každému se podíval do jeho nitra a pak ho přiřadil k některé z kolejí. Většinou, až na nějakou tu výjimku, byli čerstvě zařazení studenti nadšení a ihned se připojili ke svým novým kolejím.
Jenže pak se stalo něco, co nikdo nečekal.
Zhruba v polovině slavnosti klobouk náhle přestal vyvolávat jména a místo toho prohlásil, že pro letošek stačilo a zbytek až příští rok. Nikdo to nečekal a mezi nováčky tato informace způsobila hotový poprask. Někteří profesoři se už už zvedali ze svých míst, že když je teda jako konec, tak půjdou… hm, asi spát a studenti se třásli na večeři.
Situaci musel pohotově zachraňovat pan ředitel, který párkrát šťouchl svou hůlkou do klobouku a ten po chvilce mrmlání prohlásil, že tak teda jo, a znovu se dal do své práce. Studenti zklamaně zase poslouchali, profesoři se opět usadili na svá místa, ale nováčci ještě nějakou dobu nedůvěřivě klobouk pozorovali.
Trvalo několik hodin, než byli všichni zařazeni do své koleje. Ti, co ještě na konci byli vzhůru, si vyslechli poděkování pana ředitele a zahájení slavnostní hostiny, kdy se na stolech objevilo snad úplně všechno, na co by si kdo vzpomněl, a všichni se vesele dali do jídla.
Rozřazovací slavnost pro rok Léto 2018 tím byla u konce. Každý našel, doufáme, svůj nový domov a teď si počkejme, co nám rok přinese.
Pro Denní věštec
Theresa Brendi