Hradní hodiny ukazují 18:00 a rozřazovací slavnost může začít. U takové slavnostní události nemohu jako reportérka DV chybět. Kvalitní bonzbloček i bleskobrk jsou v nejlepší formě, když tu ŠKRKNY!!! Ne, přece si nemohu nechat ujít takovou událost! Kvůli každoročně se opakujícímu problému… Zoufale mávám bleskobrkem, ale co naplat, jsem najednou před branami hradu. Koukám na hradní zdi, buším na vstupní bránu, jenže NIC! Vůbec nic se neděje. Ubíjí mě to a mám vztek. Ještě jeden zoufalý pokus. Opět NIC! Sedím s pocitem totální marnosti před hradem a listuji bonzbločkem. Chtěla jsem si všímat hlavně slavnostních rób jednotlivých profesorů a studentů. Měla jsem speciálně nalinkované kolonky „Kdo s kým“ atd. To vše zůstane prázdné.
Místo toho vím, že vstupní brána do hradu by potřebovala znovu nalakovat. Také vím, že mezi jednotlivými kameny v hradní zdi roste hojně mech. Je krásně zelený a heboučký. Taky prolezlý škrknami… Ale pohled na podzimní slunce zapadající za Bradavickým hradem byl opravdu zážitkem s velkým Z. Větší kýč jsem už dlouho neviděla! Ačkoli včera… Jistá cicmající se dvojice u svíčky ve Velké síni tomu mohla směle konkurovat.
V duchu přemýšlím nad tím, že první nováčci už asi vědí, kde budou večer spát. Jenže JÁ to nevím! Protože trčím před hradem a škrkny na mě koukají ze všech míst. Ne, nejsem na ně agresivní, po prvním pokusu o propíchnutí škrkny bleskobrkem jsem pochopila, že je to boj s větrnými mlýny. V souvislosti se škrknami mi hlavou problesklo – copak se tak asi na slavnosti podává za pohoštění? No, je to jedno, chutě si mohu nechat zajít, neochutnám vůbec nic… Ale dýňové paštičky bych si zrovna dala. I mandlový dort politý kaštanovou polevou. Utírám slinu i slzu (jsem alergik a pobyt v přírodě mě zabíjí), zaklapávám bonzbloček, zastrkuji bleskobrk a sedám si na studenou zem. Kéž se ihned nachladím a škrkny mě pustí alespoň na Ošetřovnu! Ne, nic takového se neděje. A to už vůbec nemůžu myslet na to, že letos možná Moudrý klobouk zpívá jinou píseň než obvykle… Možná také ne, třeba ho ostatně právě žerou škrkny a nováčci se tak nikdy nedozví, do jaké koleje měli patřit…
Dopadá to jako vždy. NIC! Nevím zase vůbec NIC!!!
Takže kdybyste byl někdo tak hodný a poinformoval sice investigativní, leč nebohou reportérku DV o průběhu rozřazovací slavnosti, budu Vám nesmírně vděčná. :-))