Právě jste vzali do svých rukou článek zabývající se pílí neoblomných hrotičů, již se vydávají na smrtonosné poutě plné nedodělaných úkolů na konci termínů výuky. Jaký je jejich denní režim? Jak mohou takovou věc vůbec zvládat? A co je vedlo k těmto sebevražedným úmyslům? To se možná dozvíte v dnešním speciálním článku právě o nich.
Je neuvěřitelné, kam až někteří lidé mohou zajít, když chtějí dostat za každou cenu kýženého snaživce a proniknout do „hvězdného nebe Hogwarts“, obrazně řečeno.
Na hradě se již objevilo mnoho „bláznů“, kteří si nabrali neuvěřitelné množství předmětů a vrhli se na dlouhou a strastiplnou cestu.
Abychom byli konkrétní, uvedeme si pár příkladů z minulosti a něco si o nich povíme. Jejich hledání je velice jednoduché, stačí se poohlédnout za rokem Léto 2009 a hned nás praští do očí rudě psané jméno Mintaka Orionis. Ano, milá, sympatická a vždy usměvavá dívčina se vrhla do tzv. jámy lvové se svými předměty přesahujícími číslo třicet, které zvládla ukončit a získala si tak onoho vytouženého Snaživce roku Léto 2009. Pro mnohé je nepředstavitelné nabrat si tolik předmětů a vybojovat si tak místo v Síni slávy, ale naleznou se lidé, kterým tento čin nedělá velké problémy, ostatně, stačí se podívat do dalších předchozích školních let a najdeme jich spoustu.
Když jsme už u té rudé populace, uveďme si dále dnes již fialového profesora Filiuse Orionise. Tento bývalý vícenásobný primus nebelvírské koleje zvládl ukořistit snaživce ve školním roce Léto 2007 a jeho hýřící aktivita mu dovolila ukončit nebeských čtyřicet předmětů, o kterých si může většina studentů Hogwarts nechat jen zdát.
Samozřejmě nesmíme zapomenout na úžasnou zelenou studentku, která se stala dokonce dvojnásobnou „bodožroutkou“. Cerridwen Lowra Antares zvládla ukončit neskutečných čtyřicet pět předmětů a musíme také zmínit, že svým vybojovaným snaživcem za školní rok Zima 2009 vytvořila v „bodožroutech“ současný rekord čítající přes deset tisíc bodů! Osobně by mě zajímalo, jestli tento rekord dokáže někdy někdo překonat.
Uvedli jsme si tři hrotiče, které stojí za to zmínit. Nyní se podívejme, co všechno musejí dnešní hrotiči podniknout, chtějí-li se dostat na špičku v bodovacím žebříčku. Jejich cesta není jednoduchá a mnohdy je velice komplikovaná, neboť hlavním nepřítelem je čas. Ano, nehmotné něco, co řídí jejich naději stát se „bodožrouty“. Když si vezmeme třeba slečnu Cerridwen, která musela za pouhých čtrnáct dní průměrně zvládnout padesát úkolů ze řádné výuky, k tomu připočítat dva až tři semináře a množství soutěží, můžeme jen nevěřícně zírat. Když si to propočítáme, vychází nám průměrně tři až čtyři úkoly denně, jenže takto se to v realitě počítat nedá. Někdy vám do toho skočí nějaké jiné aktivity a pak prostě musíte poslední víkend dohánět dvacet úkolů a nevíte, jak to stihnete. Nejhorším problém pro adepta na snaživce je potom ztráta inspirace. Píšete-li takové množství úkolů, někdy vám prostě múza vypadne a jste namydlení, potom už mohou pomoci pouze kamarádi, kteří jsou také nedílnou pomůckou „bodožrouta“.
Osobně můžu říct, že šlapat na paty snaživce není nic lehkého, avšak i teď se naleznou další blázni, kteří se o to pokoušejí. Nabírají si množství předmětů a snaží se, co jim síly stačí. Ano, i autor tohoto článku zahrotil a vyšplhal se na třicet pět předmětů (kdo ví, jestli nepůjde i dál) a i jeho trápí nedostatek času. Když se podíváme na náběr předmětů, musíme si povšimnou opětovného znovuoživení slečny Cerridwen, modré Janel Weil, jež už také vlastní jednoho snaživce za rok Léto 2008, dále se na pozici bodožrouta dere Niane z Libelusie, Ginevra de Naga a další.
Co mohu říci závěrem? Ti, již dokončí všechny předměty, které si nabrali, a ti, co získají do budoucna snaživce, si zaslouží obrovský obdiv, neboť nabrat si předměty umí opravdu každý, kdo má tučnější konto, umění je však všechny předměty absolvovat.
Pro Denního věštce nebelvírský student Kouhei Hasangeki