Pro úplnost ještě krátké připomenutí, co vše se madam na Hradě dařilo a daří. Madam Barb je bývalá zmijozelská studentka, vítězka Bradavické čtyřky v létě 2009, Snaživec roku léta 2010, Absolventka roku 2010. Zkrátka a dobře významná osobnost, která získala 2× Řád Salazara Zmijozela (zima 2010, zima 2014), a nositelka Řádu kouzelného pera (zima 2017). Vážená profesorka, která vyučuje Barvokouzelní, Flákání pro pokročilé, Lektvary, Lemření cesta k úspěchu, Taj lesa a jeho života nebo Žabologii.
1. Madam Barb, vítám vás u dnešního rozhovoru a jsem ráda, že jste si našla chvilku. A začneme hned ztěžka. Jako studentka jste navštěvovala Zmijozelskou kolej. Zastávala jste i vedoucí pozice. Prožila jste toho v zeleném hábitu mnoho – jaká je vaše nejmilejší vzpomínka?
Barbara Arianne Lecter: No, to jste mě hned ze začátku zaskočila. – hluboce se zamyslí – Jedna z nejmilejších vzpomínek byla, když jsem jako velmi malé hádě, tehdy snad po prvním roce v koleji, dostala Zmijozelskou lebečku. To bylo prostě něco neuvěřitelného.
2. To věřím. Muselo to být úžasné. – vcítí se do jejích pocitů – A co tohle – studovala jste spoustu předmětů, máte za sebou hromadu kouzelnických zkoušek a nyní i aktivně vyučujete. Zůstaňme ale ještě na chvíli v dobách vašich studií. Který předmět vás nejvíce bavil studovat?
Barbara Arianne Lecter: Já studovala všechno a moc ráda. Samozřejmě, že některé předměty byly o něco lepší než jiné, ale já razila heslo, že co mě opravdu nebaví nebo neoslovuje, to si odhlásím. Přece bych se dobrovolně netrápila u něčeho, co by mě nebavilo. Sice mi pak bylo líto toho galeonu, ale co se dalo dělat. – krčí rameny –
Takže žádný předmět, co by vyčuhoval mezi ostatními?
Barbara Arianne Lecter: Tak samozřejmě, že byly předměty, které kvalitou převyšovaly ostatní. Obecně se dá říct, že je všechny učili sourozenci Orionisovi. Tam se prostě nedalo při přihlašování šlápnout vedle.
3. A co vás na hradě nejvíce baví? Učit, provázet lesem, nebo něco jiného?
Barbara Arianne Lecter: Kdybych si měla udělat nějaký žebříček, tak na prvním místě je nyní les. Na druhém mé vlastní „hog studium“ a na třetím teprve učení. Všechno se to ale odvíjí od toho, jak se zrovna sejdou lidé. Když máte ve třídě bandu trollů, kteří neumí napsat souvislou větu, nemůže vás to bavit. Naneštěstí se ale tyto existence stejně tak jako ve třídě mohou sejít u brány u lesa. A s tím se opravdu hnout nedá. Je tedy dost možné, že letos se to pořadí zamíchá. Aktuálně mě také baví Akademický klub. Je to zase něco nového, co člověk může objevovat.
4. To chápu. Spousta věcí záleží na tom, koho máme okolo sebe. – usměje se – Jaká osoba Hogwarts vás nejvíce ovlivnila? V jakémkoliv směru.
Barbara Arianne Lecter: Tak úplně nejvíc to byla jedna modrá slečna, která mi vůbec o Hogwarts řekla. Bez ní bych tu nebyla. Naneštěstí ona zmizela asi rok či dva potom, co jsem nastoupila. Už se nevídáme ani u mudlů, což je škoda…
5. Tak posíláme modré neznámé velké díky za to, že vás sem přivedla. Teď zase něco z jiného soudku. Jakou vlastnost oceňujete na ostatních a jakou na sobě?
Barbara Arianne Lecter: Na ostatních mám ráda, když jsou přímí. Vždy je lepší věci, třeba i ty nepříjemné, vyřešit hned, než kdovíjak dlouho chodit okolo horké kaše. Tohle je jako náplast. Prostě je lepší, když se strhne najednou.
Mluvit o sobě je těžší, protože se znám. – směje se – Asi mě teď nenapadá nic, co bych o sobě mohla říct. To je spíše otázka pro lidi kolem mě.
6. Jste skromná. – usměje se – A co druhá strana mince? Máte vlastnost, kterou byste na sobě nejraději změnila?
Barbara Arianne Lecter: Těch je! Třeba nerozhodnost, to je hrozná věc. Nebo taky to, že téměř všechno dělám na poslední chvíli, když už mi teče do bot. Kdo je má pořád sušit!
7. – směje se – Takže jste skromná a ještě příliš sebekritická! Věřte, že těch dobrých vlastností je mnohem více než těch, co byste raději měnila. – mrkne – Tak teď něco příjemného. Vaše oblíbené jídlo?
Barbara Arianne Lecter: Vegetariáni prominou, ale v současné době je to středně propečený steak.
8. To se vám vůbec nedivím. – směje se – Jestli mě trochu znáte, víte, že se nemůžu nezeptat – čtete ráda? Co vaše nejoblíbenější kniha? Je to taková moje klasická otázka…
Barbara Arianne Lecter: Čtu velmi ráda, jen na to nemám příliš mnoho času. Srdcová záležitost je samozřejmě HP, teď jsem objevila, že se dá kousek od mého bydliště sehnat celá série v angličtině, tak si na ni brousím zuby a plním peněženku. Třeba se se svými jazykovými znalostmi zvládnu dostat dál, jak na první stránku prvního dílu – směje se – Vybrala bych si ale i jinde, fantasy, scifi, detektivky… Nejsem náročná! Když mě kniha chytne, tak ji ani já nepustím.
9. To je paráda. – usměje se – A co váš největší strach? Nebo nemusí být největší, ale čeho se bojíte?
Barbara Arianne Lecter: To vám neřeknu. Co kdyby si článek přečetl nějaký můj současný či budoucí nepřítel a zneužil to proti mně?
10. Samozřejmě. To je pádný důvod. A co potřebujete ke štěstí nám prozradíte?
Barbara Arianne Lecter: Asi to bude znít jako klišé, ale důležité ke štěstí je být zdravá, umět se radovat z maličkostí a mít kolem sebe lidi, co se s vámi budou smát, protože o tom to prostě je.
11. Podělila byste se s námi o nějakou zajímavou historku z lesa?
Barbara Arianne Lecter: Les je plný zajímavých historek, ale obecně pro všechny platí, že si je musíte vyzkoušet na vlastní kůži. Bez kontextu ztrácí smysl I když si vzpomínám, jak jsme jednou narazili na kentaura. – zatváří se vážně – Kentauři jsou velmi zvláštní tvorové, co si budeme povídat. Ale tenhle byl o to zvláštnější, že na něj někdo seslal kletbu pomocí černomagického hvězdného prášku. A to je síla, nevyprchá jako ten, na který jsme zvyklí z Velké síně. A teď si představte toho majestátního tvora, který s připitomělým výrazem kouká na denní nebe a každou chvíli v záchvatu smíchu pronese „Hvězdičkýý“! No s tím se samozřejmě muselo něco dělat.
12. To zní skvěle! Sama se těším, až se do lesa zase podívám. – usměje se – A jaké jsou vaše další plány na Hradě?
Barbara Arianne Lecter: Úspěšně proplout dalším rokem, konečně sepsat pokračování předmětů a přemluvit pana ředitele, aby se dala kromě zkoušet OVCE a KOZA složit také zkouška KRÁVA. Dva diplomy jsou prostě málo!
13. A úplně nakonec něco pěkného – váš nejkrásnější Hog-zážitek? Něco, o co se se čtenáři musíte podělit!
Barbara Arianne Lecter: To byla asi ta chvle, když jsme s kolejí vyhráli můj první pohár. To bylo něco! – usmívá se –
Madam Barb, moc vám děkuji za váš čas, hezké historky a všechny odpovědi. Mějte krásný večer. – usměje se –
A to je z dnešního rozhovoru s naší Žabí královnou všechno. Doufám, že se vám dobře četlo a že už se nemůžete stejně jako já dočkat dalšího rozhovoru. Máte tipy, kdo bude dalším zpovídaným?
Pro Denní věštec
Olivie Henrieta Větroplachá
Krásné počteníčko k dopolední kávě, ovšem v nejednom případě jsem se onou tekutinou málem udusila. KRÁVA je prostě geniální xD
Mě KRÁVA taky nadchla! Sepíšeme pak s madam Barb petici, co? 😀
Jasně! A kdyby bylo náhodou těch zkoušek málo, je tu přeci plno hospodářských zvířat xD Takové PRASE by taky nebylo k zahození… I když už vidím, že by se jí říkalo spíše Svině xD
😀 Vidím, že nápadů je dostatek. Ještě někoho napadá nějaká skvělá zkouška do petice? 😀