Opět tu máme otázky Smajlíka Smoulíka. Co na sebe prozradila další profesorka – tentokrát Petula Laskavá?
1) V letošním roce proběhla volba nové Supervisorky soutěží, z níž jste nakonec vzešla vítězně. Jaké jste měla pocity, když jste se dozvěděla, že tento post bude Váš? A, co všechno jste udělala proto, abyste funkci získala?
V podstatě to hlavní, co jsem udělala, bylo, že jsem se přihlásila do konkurzu. Zbytek za mne v podstatě udělali kolegové, když mi dali svou důvěru a zvolili mě na tuto pozici. Ze jmenování jsem měla samozřejmě ohromnou radost. Doufám, že mi toto nadšení alespoň nějaký ten pátek vydrží.
2) Mimo tuto funkci jste profesorkou Kouzelnické první pomoci – proč zrovna tento předmět? Jak jste na to přišla? A chtěla byste někdy v budoucnu vyučovat nějaký jiný předmět, popř. jaký?
Proč? No, ono to má dosti společné s mým maskovacím mudlovským životem, ve kterém se, zatím jako studentka, věnuji podobným tématům. Navíc mě napadlo, že by bylo vhodné, aby zdejší studenti měli možnost se přiučit, jak pomáhat ostatním při ohrožení jejich života. Doufám, že si alespoň někteří něco z mých hodin odnáší.
V budoucnu se samozřejmě další předměty plánují, jeden měl být již letos, ale nějak mi nevycházel čas. Jinak budu ve svých dalších předmětech jistě zůstávat u podobného tématu: Mudlovské lékařství či Lékouzelnictví.
3) V této otázce nahlédneme na Vaše studentská léta: Z jaké koleje pocházíte? A jak vzpomínáte na dobu, kdy jste byla studentkou? A co Vás přimělo k tomu stát se profesorkou?
Pocházím z Havraspáru a především na svá první léta vzpomínám s dojetím. Hrozně mě tenkrát škola bavila, ráda jsem se učila a sbírala pro kolej body. Byla jsem dokonce zvolena v jednom roce prefektkou, ale to mě moc nebavilo. Jsem totiž velmi rozpustilý typ člověka, který si rád hraje a občas i rád zlobí. Ostatně jedním z mých velkých zájmů bylo získávání školních trestů. Naše párty ve sklepení s kolegy zlobiči byly nezapomenutelné, ale neříkejte to nikde studentům.
4) Vaše sbírka řádů a ocenění není nijak skromná – Řád kouzelného pera, Řád Spiritus Magicus, Vítěz Bradavické čtyřky. Na který řád nebo ocenění jste nejpyšnější? A jaké byly Vaše pocity při předání prvního ocenění?
Nejvíce pyšná jsem jednoznačně na řád Spiritus magicus, hlavně proto, že se uděluje jen jednou za rok a opravdu lidem, kteří pro školu a atmosféru v ní něco dělají. Velmi mě potěšilo, že si na mne lidé vzpomenou v dobrém. Prvním oceněním bylo vítězství v Bradavické čtyřce, ale to je už hrozně dávno – ještě ve studentských letech, ale určitě jsme to tenkrát v kolejce pořádně oslavili.
5) Nedávno odstartoval Sedmibojský turnaj. Máte nějakého favorita mezi soutěžícími – koho a proč? A co říkáte na první úkol, který byl soutěžícím zadán?
Já se k Sedmiboji moc vyjadřovat nebudu, neboť ten poslední mě málem dovedl k tomu, že jsem zdejší hrad opustila a tak nějak jsem se rozhodla ho ignorovat. Ale doufám, že letošní organizátoři vezmou vše za jiný konec a třeba budu v příštím Sedmiboji stát v první řadě a fandit soutěžícím.
6) Poslední otázka: Brzy odstartuje famfrpálová sezóna. Jak se těšíte? Plánujete se účastnit zápasů jako podpora? Vy sama mistrovsky vynikáte na postech brankář, střelec a odrážeč; plánujete své zkušenosti navýšit i na postu chytače?
Jé! Famfrpál! Jak se těším? No ukrutně! To je moje životní vášeň. Hned od svých prvních letů na koštěti jsem tímto sportem unesená. Už jako studentka jsem byla nějakou dobu famfrpálovou kapitánkou a dokonce dovedla jednou svůj tým k poháru. Tehdejší zápasy mi dávaly téměř smysl života. Od té doby, co jsem přešla k řadám profesorským, si famfrpálu už ale tolik neužiji, neboť nemám tolik možností si zahrát. Na hřišti se ale jistě stavím alespoň zafandit a nacpat se lízátky atd.
S mým fialovým hábitem souvisí i Vaše poslední otázka, zda plánuji navýšení zkušeností na postu chytače – budu se snažit, ale nemám tolik možností jako studenti, tudíž mi to asi bude hodně dlouho trvat, ale snad se někdy v budoucnu poštěstí.