Koncem školního roku Léto 2010 došlo k výměně kolejního ředitele na trůně v Nebelvíru. Pro nezasvěcené to bylo obrovské překvapení, pro zasvěcené to však byl jenom obrovský šok. Podívejme se na pozadí, nebo raději na zoubek, celé kauze. Profesor Papulka nebyl již dlouhé měsíce před svým odvoláním spatřován na chodbách hradu. Spekulovalo se dokonce i o jeho mumifikaci a přání odmumifikovat až v době, kdy to na hradě bude za něco stát. Všichni se ptali
„Kam se poděl ten šarmantní sexy mladý muž, kvůli kterému nejedna novačka vstoupila na cestu nebelvírskou a nejedna studentka Nebelvíru ve svém srdci hřála naději, že to bude právě ona, vyvolená, kdo naučí profesora Papulku se přijatelně oblékat?“
I studenti Nebelvíru však jen bezmocně krčili rameny. Profesor Papulka přesto nebyl daleko. Fanynky ho měly takřka na dosah ruky. Stály by však o to? Nezřízené holdování jídlu, bůčku zejména, učinilo z přitažlivého profesora haldu xxxxxxxx (muže méně přitažlivého – pozn. korektora).
Jediným důvodem, proč poslední měsíce nebyl nebelvírský ředitel pravidelně spatřován ve Velké síni, je skutečnost, že neprošel dveřmi ze svého kabinetu. Právě ve svém kabinetu pořádal osudových 37 vepřových kolének, které jeho již tak úctyhodný objem rozšířily ještě úctyhodněji, za kritickou dveřní hodnotu. Dveře kabinetu pak již nedovolovaly nikomu tuto úctyhodnost spatřit. Nebelvírský ředitel dlouhé měsíce nikomu nechyběl, Nebelvír samotný je totiž zvyklý z let předchozích, že se o jejich kolej nikdo nestará, a ředitel školy, N. Elénére má hromadu jiných důležitějších starostí, než aby si všiml, že mu některý kolejní ředitel chybí. Byla to až paní účetní, slečna Madati Dalová, která zjistila, že škola utrácí nehorázné množství zlata za jídlo, které neodpovídá množství strávníků ve škole. Pátrala, kam chodí davy domácích skřítků s nekonečným množstvím táců jídla, až objevila profesora Papulku. Ječela pak na ředitele školy, že není možné, aby profesor Papulka byl tak mastný, s čímž ředitel raději souhlasil, jak už tak muži raději souhlasívají. Jako opatření však alespoň provedl výjimkové kouzlo, které umožnilo v kabinetu nebelvírského ředitele přemísťování. Profesor Papulka se tak mohl přemísťovat do restaurací, čehož ihned využil ke gáblíku v mudlovské kuchyni a zároveň k pracovní schůzce se svými studenty.
Předejme nyní slovo slečně Bilkis Blight, která se zúčastnila někdejší schůzky s profesorem: „Vykutálel se nás pozdravit a byl fakt rád, že nás vidí. Dlouho jsme si u stolu všichni povídali, byl zvědavý, co se na hradě zatím stalo nového. Byl fakticky rád, že jsme vyhráli školní pohár. To ho překvapilo. Pak jsem si musela na chvíli odskočit. Měla jsem zrovna přitisklou tvář na zrcadlo a zmáčela ho svými slanými slzami dojetí, když v tom se ozval hrozný výbuch. Každou chvíli bouchne u mudlů nějaká bomba, cynický terorismus se nezastaví ani před ctihodným profesorem. Po chvíli jsem otevřela dveře. Uslyšela jsem hluk paniky a do nosu mě udeřil hrozitánský puch! Biologická bomba! Vyšla jsem statečně na chodbu a srazila se s číšníkem. Bouchlo to v jídelně? Profesor Papulka, nic netušíc, poklidně večeří a…. Číšník mi však popřál upřímnou soustrast. Zapotácela jsem se. Chytil mě do náruče. Kde je profesor? Chci ho vidět! Číšník mě ubezpečil, že to není hezký pohled.“
Profesor Papulka, pořádající ten večer již 16. vepřovou hlavu, praskl.
Samozřejmě byli ihned kontaktováni zaměstnanci ministerského oddělení pro nápravu nepodařených kouzel, kteří přijeli přestrojeni za úklidovou četu, profesora promptně zametli do pytlíků a na Ministerstvu kouzel ho dávali opět dohromady. Smutnou skutečností je, že i když příjezd úklidové čety byl bleskurychlý, přece jenom v restauraci zmateně pobíhala spousta mudlů, a tak došlo k tomu, že prostě již nebylo možné profesora Papulku zamést celého. Ředitel školy však striktně trval na tom, že jeho kolejní ředitelé musí být ucelená osobnost, proto byly zbytky profesora Papulky odvolány. Zlí jazykové tvrdí, že celá tato situace je pouhou záminkou k odvolání, ve skutečnosti ředitele spíš žere, že profesor Papulka mlaskal u vepřového ovaru, zatímco on sám kvůli cholesterolu chroupal kedlubnu. Ať tak či onak, na nebelvírském trůně trůní nová tvář. Nepochybujeme, že i na ní se časem podíváme, zatím si ale nemůžeme vybavit ani její jméno.
Nenechte si ujít další výstřel z Canonu.
Žhavé novinky z ohnivého pera.
Pro DV si vystřelila z Canonu: Mystifikace Fabulantová
– Nebylo to hezké ani na poslech. Všechno to čvachtání a mlaskání… Nu, buďte rádi, že jste tam nebyli… Každopádně, ráda bych dostala kontakt na tu četu, co dávala profesora dohromady. Nějak se stalo, že mu k ruce přidělali mou kabelku, kterou jsem nechala u stolu. Celkem bych ji potřebovala zpátky a on mi ji nechce vrátit! 😀