Okurková žeň s tématem Denního věštce vpravdě příliš mnoho plodů nepřinesla. Z pouze pěti dozrálých exemplářů jsem nakonec k uveřejnění vybral úryvky ze zamyšlení slečny Cerridwen Lowry Antares.
Denní věštec měl svá horší i lepší období – chvíle, kdy se nedal číst, chvíle, kdy se číst dal a chvíle, kdy si ho člověk přečetl a pobavil se. Těžko se ale dají – krom výjimek – nějak časově specifikovat.
Ankety jsem se, což klidně přiznám, neúčastnila, jelikož jsem tak nějak nevěděla jakou možnost si vybrat.
Soudit obsahovou stránku? Inu, to bych klidně mohla – na druhou stranu když se mi nelíbí obsah, tak co mi brání psát? Zajímalo by mě, kolik z těch (v tuto chvíli) 31 lidí do DV aktivně píše anebo píše třeba i někam jinam, do kolejních periodik, atp. Nebo jenom kritizují to, co by sami lépe nedokázali? Vzhledem k tomu, jak to na Hog obvykle chodí, bych se tomu tak nějak ani nedivila.
Jistě, některé články jsou vážně nic moc a o ničem. Narozdíl od jiných plátků jsem ale schopna dočíst valnou většinu – když už nic jiného, tak alespoň to dočtení. Už tím klasifikuju kvalitu. Buď něco dočtu anebo nedočtu – a pokud ano, tak když to ve mně něco zanechá, tak to má „bonus“ navíc. U některých časopisů často některé články radši po přečtení perexu ani neotvírám… Případně až po nějaké době, když „nemám co dělat“ (a už po dalším odstavci mám nutkání to zas zavřít). To se mi u DV stává jen občas.
Tím neříkám, že by nešlo obsahovou stránku zlepšit – jistěže tam nějaká rezerva bude. Vždy také záleží na tom, kdo zrovna jaký článek píše. Zatímco jsou tací, od kterých se dá číst skoro všechno, tak od některých zase skoro nic. Někdo píše jenom z povinnosti a je to z toho poznat – u jiného ne. Výstřel z Canonu byl také vesměs dobrý, ale měl i slabší články, které nebyly ani vtipné ani nic. Ale tak to vypadá ve všech novinách, že jsou články lepší a horší – a pokud zrovna nikdo nepíše, tak kde se asi tak mají články brát? Pak se holt vydají i nějaké méně kvalitní. Pokud se tyto vydají ve „společnosti“ kvalitnějších, pak to nikomu nepřijde.
Co udělat pro lepší kvalitu? Najít autory – na druhou stranu, kde je brát? A kde brát ty kvalitní? Ono jistě, na škole je lidí dost, ale kolik z nich umí psát tak, aby to fakt stálo za přečtení? Výhoda vyšší platové kategorie je rozhodně přínosná, já sama jsem několikrát napsala „jenom proto“, abych se v té skupině udržela – ale když jsem v červenci prostě neměla nápad, tak mě ani těch 25 srpců moc namotivovat nedokázalo. Když to vezmu z pohledu autora – co by mě donutilo víc psát? Upřímně netuším. A že jsem nad tím opravdu přemýšlela dlouho. Já třeba mám posledních x měsíců problém s nápady vůbec, povídkové soutěže jsem nepsala už ani nepamatuju, ale od toho se pro tuhle chvíli oprostím.
Slib srpců je docela fajn – 25 není málo, pokud člověk „přežije“ první měsíc za těch 15. Stejně tak se čteností asi nebude problém, DV je čten dlouhodobě dost lidmi, stejně tak se vyskytují i komentáře (i když také jak kdy) – což je důležité pro ego autora, každý svým způsobem chce, aby si ten jeho článek někdo přečetl a dal mu k němu komentář. Možná je tu trochu ten aspekt kolejních časopisů – „přeci nebudeš psát do DV, když tu máme kolejní časopis“, ale nemyslím si, že by to bylo praktikované nějak oficiálně nebo „opravdu“.
Možná si trochu víc „hýčkat“ autory? Je fakt, že taková ta kolonka „redaktoři“ je pěkná, ale zase tak moc na očích není. Nevím, jak funguje jaká redakce, ale nějaký ten pocit, že opravdu nějaká je a když někdo bude aktivní, tak do ní bude patřit… Ano, neříkám nic konkrétního, jelikož dát tomu konkrétní obrysy neumím. Ani nevím, jestli by to fakt pomohlo. Ale možná víc stálých rubrik a pravidelných redaktorů – pokud by se takoví našli – by mohlo obsahu pomoct. Aby to redaktor měl opravdu jako „práci“, ale práci s tím, že to opravdu bude redaktor. Ale to se do toho už zamotávám.
K tématu obsah ještě určitě patří to, jakým směrem se vlastně orientovat – výhradně hog záležitosti? Hromada rozhovorů anebo libovolného tématu a neustále „otravovat“ školu s tím, že jsou potřeba názory (ne, že by mi někdy dělalo problém někam někomu napsat názor, ale tři čtyři sovy za jeden den jsou příliš, fakt)? Nebo by se měl DV orientovat i na „zbytek“ kouzelnického světa? Mělo by se třeba psát o záležitostech mimo hrad, které by si mohli lidé v podstatě vymýšlet? Mně by se to třeba líbilo – kdyby se krom školního zpravodajství psalo i o „dospělých“ věcech, teoreticky by se tak dalo podpořit jakés takés rádoby RP a dát dění na škole nějaký „reálný“ základ. Ale nejsem si jistá, jestli by to bylo dlouhodobě čtení – navíc aby nějaký nováček třeba psal o tom, co dohodlo ministerstvo kouzel? Muselo by to mít hlavu a patu a nějakou logickou návaznost.
Recenze na nějaké kouzelnické knihy? Hudbu z kouzelnického hlediska? Nebo vůbec hudbu vymyšlenou? Výstavy? Recepty? (Vaříme se šéfredaktorem, nechcete to zavést? =D) Rubrika pro čarodějky? Rady pro zdraví kouzelníka, zprávy o nejnovějších „vychytávkách“? (Skoro bych začala něco psát, začínám mít nápady, ale nejdřív musím dopsat tohle, že? Navíc – kdoví, jestli by se vám tohle líbilo.) A vím, že třeba ta Poradna nějak nevyšla, nechápala jsem proč, i když je fakt, že sice mě napadlo pár „problémů“, ale bála jsem se, komu by skončily v rukách. ;-D Třeba někdo další uvažoval podobně… =D
Stejně tak nějaká ta sportovní rubrika – fiktivní famfrpálové zápasy mužstev? Ty by se všeobecně daly třeba i „pozorovat“, nevím, jestli na nějakém kouzelnickém rádiu nebo že by si člověk zaskočil do Prasinek a sledoval tam zápas kdo-ví-na-čem. =D To už pochopitelně vymýšlím fantasmagorie.
Ono totiž ve škole se sice „pořád“ něco děje – ale zpracuje se to do jednoho kolejního plátku, do druhého, do DV a časem třebas i někam jinam… A ne vždy je ke všemu víc pramenů nebo důkazů a svědků a těžko se na to kouká více očima. A ano, DV by měl být teoreticky první, co si budeme namlouvat, ale ne vždycky se to stihne. A ač by bylo lepší, kdyby se to zpracovalo i přesto (protože úroveň některých článků jinde může být v tom daném případě na nule), tak málokdo se chce pustit do něčeho, co už „někde je“, protože by se mohl „opičit“. A na škole není zase tolik materiálu, o čem psát a někdy prostě témata klidně mohou dojít.
Výstřel z Canonu je podle mě skvělý a nijak bych ho neměnila – logicky je i na něm vidět, že jsou časy, kdy nápady a témata jsou a časy, kdy je to horší, ale je to na něm vidět zdaleka nejmíň. Víc bulváru by už asi škodilo, i když u něj se člověk aspoň pobaví.
Současné okurky se mi líbí – zanadávat si, zauvažovat si a tak a ještě za to dostat odměnu… A i tak, možná by neuškodilo dát nějakou soutěž i v průběhu roku. Psací, pochopitelně. Tím neříkám, že by ty šifry, co byly předtím, byly špatné, ty byly super, ale kvalita článků se tím nezmění. Ale chápu, že to musí být časově trochu náročné a tak a rozhodně vás do ničeho nenutím… =D Třeba vyhlásit měsíc toho a toho „žánru“ nebo nadhodit deset témat a ať se každý pokusí jich pár zpracovat a vydat pak ty nejlepší články – ale tak trochu se bojím, že by to beztak dopadlo tak, že by psali pořád ti stejní lidé dokolečka.
…
Zlepšit DV po obsahové stránce? Ať ti, co mají nutkání tolik kritizovat, začnou víc psát a uvidí se, jak se to zlepší. A ano, nemluvím teď o redaktorech různých kolejních plátků, kteří si myslí, že je jejich časopis lepší a do DV ani psát nechtějí, protože píší jinam, ale o tom zbytku. Nějak si nemyslím, že by 31 lidí aktivně psalo do nějakých kolejních časopisů.
Každopádně byste možná měl udělat nějaký hon na talentované redaktory, donutit je podepsat smlouvu na hromadu článků anebo je přimět psát nějak jinak. Pokud nějací takoví v hradě jsou, mělo by pro ně být ctí psát do DV. A pokud nejsou… Tak jak má být DV lepší? Akorát je obrazem toho, jak talentovaní a aktivní jsou lidé uvnitř hradu.
Těch 11 lidí, co kritizuje gramatickou stránku DV, mě upřímně pobavilo a chtěla bych vědět jména, jejich díla si pak už najdu sama, abych se mohla případně pobavit jejich češtinou. Narozdíl od jiných časopisů jsem v DV na hrubky fakt nenarazila už hodně dlouho. Stejně tak čárky ve větách jsou vesměs správně a tak podobně. Nejspíš to bude tím, že korektorky jsou inteligentní a umí česky, čím také jiným.
Víc k tomu asi nemám co říct – ale fakt mi nepřijde, že by vycházely články s chybami. A že jsem na řadu chyb opravdu přecitlivělá (což neznamená, že nikdy žádnou neudělám, pochopitelně)…
Grafická stránka článků – je pravda, že víc obrázků nebo nějaké té dokumentace by neuškodilo. Na druhou stranu, noviny nemají být komiks a důležité je hlavně to, aby byl článek dobře napsaný. Netuším, jestli by si těch pár lidí představovalo třpytky a srdíčka jako jsou k nalezení na řadě „inteligentních“ stránek napříč internetem nebo o čem to mluví. Ale DV je celkově graficky pěkný – ten pokus o to, aby se změnil vzhled, to bylo něco vskutku příšerného, vážně – stylový, tradiční, přehledný – není moc co vytknout. A rozhodně podle mě není potřeba, aby byl barevnější nebo s hromadou obrázků na úkor textu.
Stylistika je podle mě v pořádku – i když jistě, někdo prostě neumí psát a nenapíše článek nebo reportáž, ale něco úplně jiného, na druhou stranu to asi souvisí s tím obsahem? A korektoři budou těžko opravovat celý článek, stačí to, že někteří neumí psát věty tak, aby měly podmět, přísudek a hlavu a patu (nevím, jestli takoví ještě jsou, ale dříve byli a byl to opravdu děs). Zabývat se tím, že ta reportáž je povídka… Stejně to valná většina hradu ani nepozná – což je smutné – a chtěla bych vidět jejich „výplody“ v zadaných žánrech či stylech.
A také by mě zajímalo, kolik z těch lidí, co zvolili tuhle možnost, ví, co stylistika vlastně je.
Abych ale uvedla všechno tak nějak na „pravou míru“, já si nemyslím, že by na tom byl DV tak špatně, aby se musel nějak diametrálně měnit. Podle mě funguje vcelku dobře, denně vychází článek – i když občas některý, který je nic moc, lidé ho čtou, dokonce i komentují a oproti některým minulým obdobím je to vlastně naprosto super. Jistěže se vždycky najde někdo nespokojený – ale hrad je plný nespokojenců s řadou věcí a někteří mi připadají nespokojení už jenom z principu. Ano, určitě se dá udělat milion dalších věcí, ale už to, co se udělalo, přineslo ovoce. Já třeba čtu DV fakt nejradši a nejčastěji – a to z toho prostého důvodu, že se čte nejlíp.
A to, že lidi někdy píší a někdy ne, to se dá teoreticky zvrátit, ale prakticky je to vždycky hlavně na těch lidech samotných. A nalákat je a zaktivnit, to je běh na dlouhou trať a narozdíl od kolejních časopisů se těžko budete ohánět tím, že jde o kolejní čest a kdesi cosi. V ideálním světě by tam psala řada profesorů a dalších fialových, jenže v takovém nežijeme.
…
Kdo smí kritizovat? – V tomto článku mne zaujal jeden způsob argumentace, tak častý na hradě:
„Zajímalo by mě, kolik z těch (v tuto chvíli) 31 lidí do DV aktivně píše anebo píše třeba i někam jinam, do kolejních periodik, atp. Nebo jenom kritizují to, co by sami lépe nedokázali?“
Přivezl mudla Rudla do opravy automobil, kterému nesvítila světla. Když si ho pak přišel vyzvednout, zjistil, že světla stále nesvítí. Vyčetl to opraváři, ale ten mu odpověděl: „Co si to dovolujete? Vy byste to auto snad opravil lépe? Tak se předveďte. Chcete mít kvalitně opravené auto, tak si ho opravte sám.“
Pokud se vám zdá, že je něco špatně, je jen vaše chyba, že to neděláte sami a lépe. A basta fidli.
Re: Kdo smí kritizovat? – Jenže narozdíl od opravy auta, na kterou je potřeba mít nějaké vzdělání – většinou to dělají buď vystudovaní automechanici, že – protože v případě, že by se v tom hrabal někdo, kdo tomu ani trochu nerozumí, může auto nenávratně poškodit a může se i jemu samotnému něco stát; na psaní článků do zdejších časopisů stačí umět základy češtiny, na jejich vedení pak také nevyžadujeme, aby měli tu a tu školu – prostě proto, že to není potřeba. O článek se může pokusit de facto každý, nic tím nezničí, sobě tím neublíží a tak podobně. Tady na hradě si neklademe nějaké podmínky „a potřebujete VŠ ekonomického zaměření“, „plynně mluvit osmnácti jazyky“. A zrovna v případě DV jde obsah opravdu změnit tak, že budou psát lidi, v podstatě kdokoliv z hradu. Pokud nepíšou a prostě jenom řeknou „tenhle článek je nudný“, tak jim nic a nikdo nebrání zkusit napsat lepší, co já vím, vystudovaných novinářů na škole zase tolik nemáme, aby mohli psát – a psali – jenom oni a vyžadovat to podle mě nemá smysl, jelikož otevřít textový editor a naťukat tam pár písmenek prostě „nic není“. To, v jaké kvalitě to vyleze, toť pak otázka. 😉
Porovnáváš neporovnatelné podle mě. =)
Re: Re: Kdo smí kritizovat? – Každopádně já jim kritiku pochopitelně nezakazuju, ať si kritizují, kritika není věcí vyloženě špatnou. Jenom jak říkám – zajímalo by mě, kolik lidí jenom remcá a kolik si jich zkouší něco tvořit. A to, že já poslouchám kritiku jenom od těch, od kterých si myslím, že má nějakou hodnotu (tj. ve všech ohledech ta skupina, která mi nepřipomíná tlustého mudlu na gauči, co se cpe párkem a pivem a nadává na každý program, co si v televizi přepne a pak hodí ovladač po manželce, co říká, že je večeře/dítěti, co se dožaduje pozornosti – a pak obviňuje všechny a všechno, že za všechno můžou, když by stačilo se od té televize prostě zvednout a začít něco dělat, že), to je čistě moje věc a ano, promítla jsem ji i sem a popravdě se ze mě opravdu nestane lidumil a nezačnu na to koukat jinak jen proto, že se to někomu nelíbí. 😉 Jo a ještě (občas) poslouchám kritiku od těch, kteří jsou v dané věci schopnější než já, ti se pak můžou i válet na gauči. ;-D
Re: Re: Re: Kdo smí kritizovat? – Souhlas, ten typ „tlustých mudlů“ také nemám rád. Ale šlo mi spíše o ty kritiky, kteří se věnují jiným věcem, než je psaní do časopisů. Někdo, student, pořádá kolejní soutěže, jiný, profesor, má skvělou výuku, ale holt nepíší články do časopisů. Diskvalifikuje je to jako kritiky? A i kdyby někdo napsal kritiku hloupě, není lepší se zamyslet nad věcnou stránkou jeho argumentace a odmítnout ji (ale možná má přesto věcný základ!), než šmahem říci: Ty nepíšeš, tak se tvým názorem nebudu zaobírat?
Re: Re: Re: Re: Kdo smí kritizovat? – ..nemluvě o tom že články se píší i pro ty co sami nepíšou, kdyby si uměl každý napsat o všem článek sám, nebylo by novin potřeba..
Re: Re: Re: Re: Kdo smí kritizovat? – Já ale nikomu nezakázala kritizovat. 😉 Jenom jsem napsala, že by mě zajímalo, kolik z těch lidí se pokouší něco tvořit. Protože prostě do DV může opravdu zkusit napsat každý (tj. ano, to vysvětlení tohohle postoje od mdm Leti je víceméně správné), pokud mu tak moc vadí, co se tu píše jinak – takže ne, že „ty nepíšeš, tak se tvým názorem nebudu zaobírat“, ale „když máš takový názor, tak si zkus psát a něco změnit a ne jenom kritizovat“. 😉 Tím jsem ale logicky neřekla, že všichni ti lidi jsou jakožto kritici zbyteční, jenom jsem položila řečnickou otázku.
A osobně mě může kritizovat pochopitelně taky kdokoliv, k srdci si vezmu kritiku ale jenom od těch, kterých si „vážím“ nebo které „uznávám“, což je čistě moje věc a můj přístup a nemyslím si, že by bylo třeba mě nějak veřejně přesvědčovat, že to dělám špatně. Pochopitelně si vyslechnu hodnocení i někoho jiného, nemám problém s tím, abych se nad tím zamyslela, ale že by mi trhalo žíly, že někdo, kdo nic nedělá, si myslí, že já dělám všechno špatně, to fakt ne. ;-))
Re: Re: Re: Re: Re: Kdo smí kritizovat? – Jak to prosím děláš, že máš v komentářích odstavce? Zkoušel jsem už ledasco, a vždy se mi to slilo do odstavce jednoho. 🙁
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdo smí kritizovat? – Tagy, tagy. 😉
Re: Kdo smí kritizovat? – Ano, aj mňa často hnevá kritika kritizujúcich v zmysle: „tak si to urobte sami lepšie“. Práve v zmysle uvedeného príkladu. Automechanik je platený za to, aby to auto opravil poriadne a ja si auto odveziem do servisu preto, že sama to neviem a očakávam od vyučeného automechanika, že mi ho opraví dobre.
Dokonca aj mudlovské noviny si dovolím kritizovať bez toho, žeby som do nich prispela čo len jediným článkom – z toho istého dôvodu.
Ale myslím, že my tu máme úplne inú situáciu. Máme noviny, ktoré kritizuje každý. Ale máme aj kvalifikovaných novinárov? Alebo máme noviny v ktorých môžu vychádzať len tie články, ktoré niekto z nás napíše?
Nemyslím si, že je tu niekoľko redaktorov, ktorí tvrdia „naša práca je dokonalá tak nás prosím nekritizujte“. Naopak, tých pár redaktorov, ktorí do DV prispievajú vynikajú nie pýchou, alebo presvedčením „ja na to mám!“, ale odvahou ponúknuť zo svojich schopností aspoň niečo. A je na šéfredaktorovi aby posúdil, či to niečo, čím prispeli stojí za vydanie.
Ak sa nenájdu články lepšej kvality, tak sa šéfredaktor rozhodne vydať aj menej kvalitné články – pretože je lepšie niečo ako nič. Hm?
Tým nechcem tvrdiť, že DV v súčasnosti vydáva nekvalitné články, len uvádzam logickú postupnosť.
V tomto prípade „kritika nepíšúcich kritikov“ myslím nechce povedať „Buďte ticho, my sme skvelí a vy nemáte právo kritizovať“. Skôr by som tie slová chápala ako: „Zdá sa vám, že v DV niečo chýba? Napíšte to vy. Nebojte sa, ak sa vám zdajú články v DV tak slabé, namal by byť problém aby ste napísali lepšie. Ukážte nám ako si to predstavujete. Aspoň to skúste. Všetci z toho budeme mať úžitok.“
Pretože Dv je amatérsky časopis a bude taký aký si ho my všetci urobíme. Hawk!
Re: Re: Kdo smí kritizovat? – Madam Leti, ta situace se v něčem přece jen podobá. Na rozdíl od přispěvatelů kolejních časopisů, přispěvatelé DV jsou školou placení, a tudíž na ně může být pohled spíše jako na onoho automechanika, přestože fakticky jsou amatéři. Kolejní časopisy tvoří jejich redaktoři a přispěvatelé z nadšení, do DV mnozí píší proto, aby si vydělali (ne všichni, to bych lhal). Ale popravdě mi nešlo tolik konkrétně o DV, ale obecně o tento způsob argumentace. Část mé odpovědi viz výše ad Cerri.
Re: Re: Re: Kdo smí kritizovat? – Ono trošku záleží na tom, čo chceme dosiahnuť.
Pokiaľ by boli autori článkov pyšní a tvárili by sa „píšeme dokonalé články, tak nám do toho nekecajte“, potom by bola kritika na mieste.
Ak ale píšu najlepšie ako vedia, potom by sa hodilo skôr trocha povzbudenia, aby sa nebáli prispievať aj ďalší, ktorí si takisto nemôžu byť istí, že ich články budú dokonalé. Ale možno práve oni majú (zatiaľ neobjavený) potenciál na zdvihnutie kvality našich novín. 🙂
Re: Re: Kdo smí kritizovat? – Pod tuto reakci na komentář pana Nebelbracha se podepíšu. Pokud mám úplné informace, jsem z celé redakce DV jediným skutečně vystudovaným žurnalistou – tedy jedině já zde mohu stát v nějaké pozici pana mudly Rudly. Naopak hluboce smekám před všemi těmi „ostatními“, kteří neváhají, jdou a nějaký článek napíšou – tak, jak nejlépe umí. Aniž by věděli „jak přesně“, aniž by věděli, jestli je za jejich schopnosti a talent někdo neodsoudí, nezkritizuje. Stejně tak oceňuji šéfredaktora, že umožní i těmto autorům, aby zde jejich články vyšly. Měl by jim to vracet, s hodnocením „jeden srpec za snahu“, se vzkazem „už nikdy více“? Měla bych snad psát o všem, co se ve škole děje, pouze a výhradně já, aby byla vysoká kvalita DV zaručena? Jsme snad na aktualne.cz, na idnes nebo na lidovkách? Možná trochu více vstřícnosti a tolerance by tu neuškodilo 😉 Někdo prostě píše lépe, někdo hůře – a myslí-li si někdo, že ti, co patří do kategorie „hůře“, převažují, nikdo mu nebrání sednout a napsat něco, čím DV pozvedne k obrazu svému… A nepochybuji o tom, že toto bylo přesně to, co chtěla slečna Cerri svým článkem říci.
Re: Článok – Myslím, že so všetkými myšlienkami článku súhlasím. Niekedy by som sa možno vyjadrila inak, ale v princípe hovorí to čo si aj ja myslím.
Korektúry sú kvalitné, dizajn a celková vyzáž novín sa mi páči. Dokonca aj miera ilustrácií je podľa mňa tak akurát – dosť na oživenie, ale nie priveľa, aby to ešte stále boli noviny. Tohto kola som sa nezúčastnila preto, že nenachádzam problémy, ktoré by DV potreboval v súčasnosti riešiť. Zdá sa mi dobrý taký aký je. A to čo mu chýba – dostatok dobrých autorov a kvalitných článkov – tých je raz viac, raz menej, ale v poslednom čase skôr viac, takže som spokojná.
Priznám sa, že aj ja som v ankete klikla na „obsah“. Pretože to je jediná oblasť, ktorá sa v súčasnosti dá v DV zlepšovať. A je to práve na nás – na nás všetkých, koľko a akých článkov ponúkneme na vydanie.
A súhlasím aj s tým, že by bolo dobré vydávať viac článkov z diania v čarodejníckom svete mimo Hog. Ale to závisí najmä na inšpirácii a ochote autorov. Určite je ľahšie písať o veciach ktoré sa dejú priamo okolo nás, než hľadať senzácie a zaujímavé správy len v našej fantázii. Ale aj to sa dá, a možno teraz, keď sme na to upozornili, nájde sa viac autorov, ktorí si všimnú okolo seba aj tieto témy a nebudú sa báť ich spracovať.