Teprve v nedávné době jsem byla v kině na dalším pokračování filmového zpracování Harryho Pottera. A byl to silný zážitek. Krom toho, že vedle nás nějaké mudlovské holčičky celou dobu chrupkaly popcorn, tak ani na plátně se moc nečinili.
Zatímco Filius nadšeně tleskal (tedy v duchu, viděla jsem mu to na očích) a Bete neváhala obětovat mudlovský peníz za tento film již podruhé, já jsem odcházela z kina poměrně nepříjemně překvapena. Chodil Harry Potter vůbec šest let do školy? A naučil se tam vůbec něco? Měla jsem pocit, že absolutně ne. Kdyby film intelektuálně nepozvedala Hermiona, tak Harry Potter s Ronem předváděli spíše absolventy nějaké zvláštní kouzelnické školy, kde se za x let studia naučili asi tak dvě kouzla. Vrcholem pak byl Harryho skok do ledové vody pro meč Godrika Nebelvíra. Ztratil ten chlapec opravdu rozum nebo ho ani nikdy neměl? Chápu, že vždycky vynikal hlavně odvahou a „od rozumu“ měl vždy po ruce chodící encyklopedii Hermionu, ale tady už odvaha hraničila s obyčejnou blbostí. V duchu jsem přemýšlela nad tím, co si o jeho počínání myslel asi Snape. Já bych na jeho místě vyletěla z kůže! A on mu ještě pomáhá…
A obecně… Chyběla mi celá Bradavická škola. Putování dvou až tří osamělých kouzelníků (podle Ronovy momentální nálady) pustou a nehostinnou krajinou mi spíš evokovalo jeden z dílů Pána prstenů než pokračování původně magického pohádkového příběhu, kterým pro mě první díl celého vyprávění rozhodně je. Oproti minulým dílům se podle mě vypařil i vtip či pokus o něj. Zatímco „dračími koulemi“ z dílu předešlého se bavím dodnes, první část sedmého dílu se spíše snažím celkově vytěsnit do podvědomí. Doufám, že vaše zážitky, pokud jste film již viděli, nejsou tak negativní. A pokud se na něj teprve chystáte, tak se rozhodně nenechte odradit tímto textem. Filmové zpracování Příběhu tří bratří z Bajek barda Beedleho, které film obsahuje, je totiž umělecky vynikající a rozhodně stojí za vidění.
– Pěkný článek, jsem ráda, že se někdo podělil o své dojmy z filmu veřejně. =)
Já nesouhlasím, mně se film docela líbil, možná bych brala trochu více akce no, ale tak o to víc se těším na díl poslední.
S Pánem prstenů nemůžu srovnat, na to jsem se nikdy nevydržela dívat. o:)
– No tak jako jo, mohlo tam byt vice vtipu, ale tak najit mouchu dokaze kazdy na vsem. Ale jinak to, ze je Harry stejne schopny carodej v 17 letech jako v 11 je vina JKR, to neni problem filmu, tam bylo ztvarneno vse velice verne vzhledem ke knizni predloze (narozdil od HP6 – tady se zadne horici Doupe o Vanocich nekonalo). A ze si Snape musel rvat vlasy pri pohledu na sileneho nebelvirskeho potapece s jizvou jsem si rikala uz pri cteni knihy, tze pri sledovani filmu me ta scena opravdu nijak neprekvapila.
– Tak jako, mně se film líbil. Je fakt, že mi chybělo prostředí baradavického hradu, ale to mi zase vynahradil příběh tří bratřů. Popravdě – kdyby Harry použil na meč „Accio“, ubralo by to tu akčnost, ne? 🙂
– A mně to zase přišlo málo citové, třeba smrt Dobbyho – jak nádherně to bylo v knížce, tak mě zklamala v podstatě odbytá scéna ve filmu. U knížky mi i nějaká ta slza ukápla, kdežto u filmu jsem ani nehla brvou.
Nevím, mě to celkově taky spíš zklamalo, čekala jsem prostě víc. Ale ještě pořád mám v co doufat, snad ten druhej díl bude lepší. I když to pak bude nejspíš zvláštní pocit, „že to vlastně všechno končí“.
No – vidíš, a já zase u knížky při Dobbym nebrečela a u filmu jako želva:D
Každopádně nesouhlasím obecně, protože film se mi líbil. Ano, sice by se mi líbil třikrát tolik, nemuset se celou dobu čučet na Radcliffa, který, nebudeme-li si nic zastírat, je parádní dřevo a pokoukání taky nic moc, ale s tím už teď asi nic nenaděláme.
– Já tedy souhlasím s tím, že ten film nebyl zrovna nic extra… Je ale pravda, že se mi nelíbila ani kniha, patří rozhodně k mým méně oblíbeným z celé série, není-li úplně nejneoblíbenější.
Ve filmu mi přišla odfláklá řada věcí – ať už třeba smrt Hedviky (v knize šok „cože?“, ve filmu „hm, he, aha?“) nebo i vykreslení jiných postav než „těch tří“, jejichž rádoby milostnému trojúhelníku se věnovalo podle mě až zbytečně moc. V knize mi to tak nepřišlo.
Ve filmu se mi líbily v podstatě jenom scény, kde byla Bellatrix a Severus. Nevím, jestli proto, že je mám fakt ráda nebo proto, že je hrají herci tak trochu jiné ligy než úsřední trio. A jop, souhlasím, že „pohádka“ byla ztvárněná skvěle. =))
Tak nějak doufám, že ta druhá polovina bude lepší… =D
– Chvílemi jsem měla pocit, jako bych ani nebyla na filmu ze série o Harrym Potterovi. 😀 Musím ale uznat, že film měl pár světlých chvilek – pro mě osobně celé tři a těmi je byly Lucius, Bella a první objevení se hada v batyldině těle. 😀 Jinak jsem se v kině ty dvě a něco hodiny v podstatě nudila, až na příběh Tří bratří, který byl tak úžasně Burtonovský, až mi běhal mráz po zádech a srdíčko se tetelilo.