Venku a už i na hradě je docela obrovská zima. Všichni se nabalují do kabátů a jsou i jedinci, kteří nejsou pod hromadou oblečení skoro vidět. Musíme však přiznat, že ještě tak velká zima není, ale co budou už tak moc nabalení jedinci dělat v zimě, to skutečně nevím. Teď se to dá vydržet ve svetříku a kalhotách. Bohužel či bohudík jsem si na sebe samu vymyslela přetěžký úkol – představit vám podzimní módu našich profesorů. Někdo by mohl namítat, že na tom nic není, že profesoři chodí spořádaně a vkusně oblékaní. No, musím přiznat, že jak kdy. Občas potkáte i nějakou tu profesorku (ve dne) v tak krátké noční košilce, že i já, když se jdu koupat, toho mám na sobě víc. – začervená se – Fotku zde nepostnu, protože by mi jinak článek nevydali, nebo by musel projít cenzurou.
Jako první jsem na své cestě hradem potkala madam Aki san Marino. Musím přiznat, že mě s tím černým pláštěm přes obličej dost vyděsila. Jako byste potkali černé strašidlo. No, jak se říká, černou nic nezkazíte a také k černé se hodí všechno. Musím přiznat, že až na prvotní leknutí, protože nevíte, co se pod pláštěm skrývá, musím přiznat, že to madam moc sekne. Taková černá vdova. Kdo madam zemřel, to nevím. Ale potkat madam v noci bych fakt nechtěla.
Jako další jsem po pár metrech potkala lesnici a milovnici žab všech druhů a velikostí, madam Barbaru Arianne Lecter. Zrovna asi šla vyzkoušet žabí pěvecký sbor, protože kolem ní skákaly dvě malé žabky a jedna větší žabka s kloboukem. Madam na sobě měla moc krásný outfit, přesně se hodící k podzimu. Podzimní listí ve vlasech, podzimní triko a kabátek. Skvělá kombinace k přivítání podzimu a na podzimní procházky lesem.
Ve Velké síni za profesorským stolem u hrnečku horkého čaje seděla slečna Wronka Zabloudilová. Mladá posila profesorského týmu a bývalá havraspárská studentka. Sladila svůj outfit do odstínů hnědé. Bílý kožíšek přes ramena musí príma hřát. Slečna nezapomněla na hnědé rukavičky. Skvěle sladěný outfit, vhodný na procházky venku i s loučí, aby ve tmě slečna nezabloudila, či jako prostředek k zahnání divokých zvířat v lese. Že by pomocnice hlavní lesnice? Kdo ví. Třeba jednou… – šibalsky mrkne –
Najednou za sebou uslyším obří kýchnutí, až mi vlasy hrůzou vstaly na hlavě. Otočila jsem se a za mnou stála madam Tydynka Flyová. Její outfit působí trochu teenagerovským dojmem. Že by madam objevila lektvar mládí a já právě koukám na studentku? Ne ne. Madam je stále fialová jako fialka. Potrhané punčochy, červená sukně a černá bundička vypadají dost drsně. Doufám, že madam skrz ten krátký top nefouká na záda, aby ještě neskončila s bolavými zády na ošetřovně.
Poslední fialovou osůbku jsem potkala u sborovny. Byla to kolejní ředitelka Havraspáru. Madam Eleanor Blackfoot. Měla na sobě dlouhý černý kabát, černé kalhoty, bílou košili a černé botky na podpatku. Buď se madam chystala na pohřeb, anebo se šla jen tak procházet při měsíčku, který má neustále nad hlavou. No, aspoň díky madam škola ušetří za svícení. V těchto chladných dnech je tento kabátek skvělou volbou. Možná by to chtělo nějaké slušivé klapky na uši. Přeci jen, hlava není před chladným větříkem dosti chráněná. Nebo nějaký elegantní klobouček. Jo, černý elegantní klobouček by byl nejvhodnější.
Podzimní šatstvo budeme pomalu uklízet do skříní a zabalíme se do kabátů, teplých svetrů, sněhulí, rukavic, pletených čepic s bambulkou (holohlaví studenti ať si radši vezmou čepice dvě) a budeme venku stavět sněhuláky a přát si, aby zima byla pryč a bylo už jen a jen teplíčko. Uvidíme, jaké módní vize budou mít žáci a profesoři na hradě v zimním období. Snad tu nikdo nebude pobíhat v šatech a bez punčoch.
Pro Denní věštec
Misaka Rainbow
Za mě má rozhodně nejlepší outfit Wronka Zabloudilová!
Příjemně sepsaný článek, těším se na další! 🙂
Dekuju pane profesore 🙂
Tohle jsem měla někdy na sobě? Eh… Ještě že mi reputaci zachraňují žáby…
Vždyť Vám to sluší madam 🙂