Že by měl každý model obsahovat maximálně tři barvy a že by se každá barva měla vyskytovat v daném modelu alespoň na dvou místech, to většina lidí tuší. Ale že se dají zajímavé modely vytvořit i v barvě jedné? To by mnozí neřekli.
A přesto, když jsem procházela chodbami hradu, potkala jsem i několik jedinců, kterým se podařilo vytvořit takovou kombinaci, která nebyla nudná nebo příliš jednoduchá, ale naopak oku lahodila.
Jako první mě zaujala Osiris Flemingová a její modromodrý outfit.
Nejvíce mě fascinuje fakt, že se zelené slečně podařilo sladit nejen šaty a doplňky – což zase není tak těžké, vezmeme-li v úvahu, že šaty jsou celistvý kus a doplňky zase nestojí tolik -, ale nezapomněla ani na vlasy a nechala si je v kadeřnictví upravit do odpovídajícího odstínu.
Občas se stane, že kombinace několika odstínů téže barvy nedopadne tak, jak by nám bylo milé, model pak vypadá nesjednoceně a rozpačitě. Ale Osiris pamatovala i na tohle a ujistila se, že náušnicová modrá koresponduje s jedním z náramků a také částí masky, odstín na šatech zase ladí s koncem křídel onoho motýla.
Ráda bych doporučila nějaké vylepšení, ale bohužel, myslím, že tento model je dokonalý tak, jak je. Tleskám!
Dalším příkladem dokonale zvládnutého jednobarevného outfitu je oblečení našeho lesníka. Podívejte se, jak jednotlivé kousky zkombinoval Chyn Ti.
Přiznávám hned, že pro černou mám slabost, takže budu asi trochu nekritická… ale myslím si, že tenhle model je proste boží.
Když se řekne Zakázaný les, představím si černotu, temnotu, tajemství a nebezpečí.. a když se řekne lesník, napadá mě totéž. A Chyn toto přesně dokázal převést do podoby elegantního, děsivého modelu.
Košile a la Dark a Černé kalhoty jsou základem pořádně „dárk end ívl“ modelu, proti tomu nemůže nikdo nic namítnout. Když se ještě vkusně doplní o vysoké boty, super-ultra-děsivý plášť a nedostižně nebezpečnou pásku přes oko, přeběhne mráz po zádech každému, kdo jde do lesa.
Tady už mám několik výtek – růže do ruky je ideální, ale co ta lucerna? Chápu, že je pro výkon povolání nezbytností, ale kus dřeva prostě s elegancí ostatních částí modelu neladí. A pryč bych dala i lebku, která se povaluje lesníkovi u kotníků. Svou bledostí totiž strašidelný efekt černé kombinace podivně narušuje. Jo kdyby to byl kolečkový havran, to by bylo něco jiného…
Svou čerností nad všemi ostatními vynikla i Katelyn Auster.
Vidíte, že to prostě s havranem vypadá daleko lépe?
Třpytivá sukně a Triko „Elegance“ napovídají o tom, jaký model bude – třpytivě elegantní, samozřejmě. A tomu odpovídají i Večerní návleky, které navozují dojem dámy z lepší společnosti, snad nějaké intelektuálky, soudě dle sepnutých vlasů a sympatických brýlí…
Ale nesměla by to být Katelyn, že. Veškerou tajuplnou eleganci totiž narušila Elfí čapkou a dala modelu zcela nový rozměr a nádech hravosti.
Když se to tedy vezme kolem a kolem, myslím, že z této kombinace je patrné hlavně to, že černá nemusí být jen nebezpečná a tajemná, ale také hravá, pohodlná a svěží.
Snad jediná připomínka – Katelyn, příště nech doma ten modrý prstýnek a navlékni si radši něco černého. Pak to nebude mít chybku!
Abychom ale neuvízli navěky v temnotách, trošku si to tady rozsvítíme modelem, který poskládala Isabella Anne Swan.
Když jsem Isu ve Velké síni potkala, málem jsem oslepla z té zářivé žluté, z odstínu slunečních paprsků. A že je model opravdu „sluníčkový“, napovídají i vtipně vybrané náušnice a Střevíce Slunce. Tahle slečna prostě rozzáří každou místnost, do které jen strčí nos!
Jen tu trochu postrádám nějaké doplňky. Náramek se k modelu hodí a svou vkusnou nenápadností nijak nenarušuje celek, ale co nějaký přívěsek na krk, když k tomuto hlubší výstřih přímo vybízí? Nebo nějaká zlatavá sponka do vlasů?
I přes to, že tyhle drobnůstky nejsou zcela vychytány, se u mě model řadí mezi ty nejlepší.
Předposlední obětí se stala Herwen Indil Eruvea a její bělostná kombinace.
Je pravdou, že tenhle model není celý bílý – ano, překvapivě jsem si také všimla žluté stuhy na klobouku a černožlutého přívěšku na krk -, ale bílá tady tolik převažuje, že by byla škoda ho nezařadit.
I kdyby to bylo už jen proto, aby černé či tmavé modely nezůstaly v převaze… Každopádně Herwen ukázala, že si s jednou barvou rozhodně poradit umí a že dokonce ani bílé kousky, které mají sníh rovnou v názvu, nemusí působit chladně a zimně, ale naopak mohou vonět přicházejícím jarem. Snad za to můžou páskové bílé sandálky či co…
Akorát plyšový medvídek ladí asi jako pěst na oko, toho bych rychle odstranila a nahradila třeba některým z bílých kebuláčků, kteří by seděli o poznání lépe. Kromě toho ale model shledávám povedeným.
Jako poslední tu máme kombinaci Linn Rose Lairové.
Linn je velká patriotka a navěsila na sebe tolik kolejního oblečení, kolik zvládla. A i když havraspárské kousky k sobě ladí, tohle už je prostě moc. Doporučila bych vybrat si buď kabátek nebo plášť, ale ne obojí dohromady.
Sukňový odstín modré navíc neladí ani s pláštěm, ani s kabátem, ani s botami – které jsou ještě v naprosto jiném stylu než zbytek modelu – takže to celé působí řekněme nesourodě.
Outfit zachraňuje brk, na kterém najdeme snad každou myslitelnou modrou, kterou si člověk dokáže představit, takže to celé tak trochu zastřeší a my si Linn můžeme prohlédnout s pocitem, že to zase není tak hrozné. Ovšem pro příště bych jen řekla, že méně je někdy více.
Jak vidíte, modely v jedné barvě mohou být skvělé i průměrné, mohou být nápadité i trochu fádní… záleží na tom, jak si kdo poradí.
V jedné (té nejlepší!) barvě se s módní kritikou loučí Janel Weil.
