Když je kouzelník mrtvý, tak to naštěstí není taková tragédie jako u mudlů. Protože u kouzelníka nikdy nevíte, kdy obživne. Dotyčný sice nemusí mít ani jeden viteál, stačí dobrá zpráva a už je živý jako dítě po dvou litrech Coca-Coly – jednoho mudlovského nápoje.
Co ale kouzelníky vůbec vede k tomu, aby byli mrtví? Mnoho věcí. Jednou může být nadbytek úkolů – přeci jenom, těch je vždycky hodně a merlinužel se samy nenapíší, i když na ně budete koukat jak dlouho chcete. Následuje důvod ryze praktický – a to ten, že již pilně trénujeme na 21. prosince. Když už budou všichni mrtví, tak proč to aspoň taky nepředstírat, ne? S mudly se musí držet krok!
Občas ale někdo rovnou přimrtví, tedy je mrtvý už předtím a v síni prostě obživne. To by ale znamenalo, že Velká síň není ani ten hřbitov… Tak co potom je? Možná nebe, to je takové místo, kam podle mudlů chodí hodní mrtví.
Nabízí se pak také otázka, proč lidé vlastně mrtví, tedy dávají svému okolí najevo, že jaksi nejsou živí. Může za to nesmírná obliba neživých i nemrtvých, nejrůznějších mudlovských představ o upírech, které mají s upíry společné asi jenom to, že taky pijí krev. Zda lidem, nebo pravým upírům, to už je jiná věc.
Dalším vysvětlením může být to, že se na hradě za účelem dočasného umrtvení alespoň části studentů rozšířila smrtící epidemie (zatím nebyl spatřen žádný profesor, který by ve Velké síni mrtvil, je možné, že fialoví mrtvení provozují ve sborovně). Nebo pouze aktuální počet mrtvících studentů ukazuje na pokulhávající atmosféru na hradě… Ano, lidi, body tady nejsou všechno a Velká síň není jen na jezení fazolek, ale i na takovou věc jako je popovídání si s lidmi.