Čekání, ač pro netrpělivé soutěžící jistě dlouhé, nakonec přineslo své ovoce. V podvečerních hodinách se na hlavní stránce objevil oznam od organizátorky klání, profesorky Larstonové. A jak že to tedy dopadlo? Zvítězil Nebelvír se 176 kostkami, v poměrně těsném závěsu za ním skončil na druhém místě Mrzimor se 168 kostkami. Havraspárský tým od poroty získal 124 kostek a dostal se tak na třetí příčku, čtveřici potom po prvním úkolu uzavírá Zmijozel se 76 kostkami.
Upřímně řečeno, výsledek mě nepřekvapil, nebelvírský tým byl mým favoritem od okamžiku odhalení sestav jednotlivých týmů při Zahajovací slavnosti. Pouze jsem možná nečekala tak velké rozestupy v hodnocení posledních dvou kolejí, protože všechny týmy reprezentují velice kreativní a nadaní lidé – alespoň pokud tedy mohu soudit ty, které jsem měla tu čest vyučovat. Inu, asi ne každému náročné zadání prvního úkolu sedlo…
Zvědavost ve mně po odhalení výsledků rostla, takže jsem nakonec hodila všechny své povinnosti za hlavu a vydala jsem se na Nádvoří Čtyřky, abych si prohlédla odevzdané práce a pročetla si přiložená hodnocení od všech porotců. Věnovala jsem tomu nakonec celý pondělní večer a musím všem týmům bez výjimky složit poklonu: potěšena jsem byla ze všech prací, každá v sobě nesla něco osobitě originálního, co mě potěšilo či dokonce nadchlo. Čím více děl jsem prošla, tím více jsem litovala naše čtyři porotkyně. Muset spravedlivě rozhodnout, které z děl bylo objektivně lepší ve svém obsahu, kvalitě zpracování a úpravě, porovnávat je mezi sebou v každé z těchto kategorií – tedy, nelehký to úděl porotce.
Při shlédnutí rozdělení udílených kostek jsem však s překvapením zjistila, že zatímco tři porotkyně měly z výkonů jednotlivých týmů poměrně srovnatelné dojmy, odpovídající v podstatě i dojmům mým, poslední z nich, madam Zlatá, si s hodnocením hlavu asi zase až tolik nelámala. Zatímco její kolegyně viditelně zohledňovaly všechny tři kategorie a hodnotily v nich soutěžní díla vždy zcela samostatně, Amálka Zlatá nalezla vzácné shody ve všech kategoriích u všech odevzdaných prací. Tým Mrzimoru tak u ní vyhrál na plné čáře, havraspárský tým se ve všech kategoriích ocitl na místě druhém. Slečny z Nebelvíru v obsahu, kvalitě zpracování i vizuální úpravě díla získaly třetí místa, zatímco soutěžící ze Zmijozelu skončili poslední „v plném rozsahu“.
Jedná se docela o paradox, byla jsem proto opravdu velice zvědavá na komentáře madam porotkyně. Zejména mě potom zajímal komentář k nebelvírskému hodnocení, protože jsem byla oněmi třemi třetími místy popravdě dost překvapená – co natolik zásadního jsem přehlédla, že bych minimálně ve dvou kategoriích ze tří udělila místo první, maximálně druhé? Odpověď byla prostá. Madam zjevně nemá ráda webové stránky, to byla totiž její jediná výtka, kterou k nebelvírskému týmu směrovala: aby příště trochu více zapracovali na „stylu designu“ své práce. Podobný komentář dostal od profesorky i tým Zmijozelu, který, spolu s nebelvírským týmem jako jediný, též zveřejnil svou práci na webu. Co se komentářů k obsahu a kvalitě zpracování těchto děl týkalo, nenašla jsem potom už nic jiného než chválu. Zajímavé. Inu, názory a přístupy se zjevně různí člověk od člověka.
Abych ovšem pouze nekritizovala, z porotcování profesorek Janel a Niane jsem naopak velice potěšena. Jejich komentáře k dílům byly plné postřehů, detailů, milých slov i konstruktivní kritiky, takže i já jako nezaujatý pozorovatel klání jsem se cítila jejich slovy obohacena. Též mě potěšilo, že jsem v jejich hodnoceních občas narazila na nějaký postřeh, který mně samotné při čtení děl unikl, zkrátka, musím uznat, že obě slečny rozhodně jsou „osobami na správném místě“.
B4 Sólokapr
– Možná se mi to jen zdá, ale mdm…ten článek je neuvěřitelně červený!
– Souhlasím s Andym, článek mi připadá opravdu dost červený no.. :/
Červený článek… – Tak já myslím, že se vám to opravu jen zdá…
To, že madam prohlásila, že od začátku považovala červené za favority? Myslím, že nebyla sama, však i v těch rozhovorech, co vycházely v minulých dnech se, tuším, i někdo ze soupeřících týmů vyjádřil v tom smyslu, že za největší hrozbu považuje právě červené.
Domnívám se, že madam Bete spíš chtěla upozornit na oproti ostatním porotcům nestandardní hodnocení madam Zlaté, kterým zřejmě nejvíce utrpěl právě Nebelvír a snad věřila ve vysvětlení v komentářích…
Pěkný článek! 😉