Snad každý čaroděj ho zná. Ovšem normální kouzelníky můžeme rozdělit do tří skupin vzhledem k autobusu a jejich zážitkům: jedni s ním již jeli, druzí o něm jen slyšeli, třetí o něm jen četli. Původně jeden z tradičních linkových autobusů mudlovské společnosti se za pomoci kouzel stal kouzelnickým dopravním prostředkem, a to jediným svého druhu!
Mou maličkost ale ohromně zajímalo, jakou zkušenost s tímto dopravním prostředkem mají obyvatelé našeho hradu. Já sám jsem s ním jel poprvé poměrně nedávno a musím říci, že mé dojmy jsou velmi smíšené. Ale o ty tu přeci vůbec nejde. Zeptal jsem se pětice lidí na jejich zkušenosti. Dotazovanými byly: Annie Reprobate, Nerys Heliabel Ghostfieldová, Niane z Libelusie, Oresta Vianueva a Skaduwee Narawari Milegan.
Cestovala jsi už někdy pomocí Záchranného autobusu? Pokud ano, jak tvá cesta probíhala?
Annie: Jednou jsem Záchranným autobusem cestovala, bylo to 1. září, když jsem měla nastupovat do druhého ročníku. Doma se stalo pár nečekaných problémů a já se neměla jak dostat na nádraží. Rozhodla jsem se tedy, že pojedu mudlovskými dopravními prostředky, ale nasedla jsem do špatného autobusu a ztratila jsem se. Nakonec bylo třeba Záchranný autobus přivolat. Cesta byla vcelku příjemná, jen jsem v jednu chvíli, při náhlém zabrzdění autobusu, narazila hlavou do skla a měla z toho uprostřed čela velkou bouli.
Nerys: Prozatím necestovala, ale někdy bych docela ráda, rozhodně bych ocenila ty postele, u mudlů se člověk někdy musí tak tísnit… Rozhodně by to bylo příjemné, myslím.
Niane: Služeb Záchranného autobusu jsem naposledy využila, když jsem prchala před vámi a vašimi dobře cílenými lichotkami. Cesta to byla rychlá a bezproblémová. (Pokud nepočítám ozvěnu vašeho „Slečno Niankooooo!“)
Oresta: Ano. Jednou jsem měla tu čest. A popravdě, asi bych tím už nejela. Leda by to byla opravdu ta poslední možnost. Bylo to, jako by nás ten mladý cucák ukradl a ještě neměl řidičák! Děti z toho měly nehoráznou legraci, jak všechno cestovalo sem a tam. A ony samozřejmě musely též. Ale i tak to byla sranda, uznávám. Dokud jsem nelétala s nábytkem, jelikož jsem neposlechla a nedržela se. – uculí se-
Skaduwee: Tak k Záchrannému autobusu jsem se ještě nikdy nedostala. Nevím, jestli spíš naštěstí nebo bohužel, přikláním se ale spíše k naštěstí. Poté, co se ukázalo, že byl Stan Silnička Smrtijed, se vlastně trochu bojím…
Jaký je tvůj postoj ke způsobu, jakým Záchranný autobus cestuje? Změnila bys ho nějak?
Annie: Řidič by občas mohl jet trochu pomaleji, ta boule mi na čele vydržela ještě dva týdny.
Nerys: Myslím, že nezměnila. Kartáček na zuby v ceně, vlastní postel, řeknou mi, až budu na místě, kam chci dorazit… Navíc mám ráda pouťové atrakce, takže bych to měla i s pocitem horské dráhy a poskakování, to mi nevadí. Takže, asi nezměnila, oceňuji i to, že je to prostředek dvoupatrový, tudíž nabízí dostatek místa i soukromí.
Niane: Jediné, k čemu mám výhrady, je množství donesené horké čokolády. Učinila jsem průzkum a za poslední tři měsíce se množství objednané a donesené čokolády ustálilo na průměru 45 %, a to mi přijde žalostně málo. Já osobně bojuji za přijatelnější průměr! Objednám-li si čokoládu, považuji za samozřejmost, že dostanu 150 – 200 %!
Oresta: Popravdě jsou to občas dost šoky s ním cestovat. Všechno na poslední chvíli. Až si kouzelník chvíli říká, zda to někam nenapálí i s autobusem. Pokud ale jízdu kouzelník nesleduje, asi by mu přišla fajn, jestliže je zvyklý.
Skaduwee: Záchranný autobus mi přijde fajn, ale jak už jsem řekla, myslím, že smrtijedská minulost mu nikterak nesvědčí. Ale jinak mi přijde, že je na něm všechno dobré.
A co jeho užitečnost, je dostatečná? Je málo užívaný? Nebo ho užívá až příliš veliký počet lidí?
Annie: Myslím, že je autobus využívaný v dostatečné míře, přesně tím počtem lidí, pro který je určený. Pro kouzelníky, kteří se ocitnou v nouzi a jeho služby potřebují.
Nerys: Předpokládám, že když je to autobus „záchranný“, že by měl být především pro nouzovou dopravu, přeci jen, kdyby se do něj pokusil nastoupit celý Bradavický Expres, těžko by se v něm mohl zachovat dosavadní komfort prostoru pro jednotlivce. Podle mě je tedy užitečný přesně tak, jak by užitečný být měl, asi jako taxík u mudlů, kam se taky nehrne celá tramvaj.
Niane: Podle mě ho využívá až moc lidí. Ještě nikdy jsem nejela sama. Vždycky jsme byli minimálně tři! Chci tydýtko jen pro sebe a své blízké! Navrhuji kromě Záchranného autobusu zprovoznit ještě Niančin záchranný autobus pro V. I. P.!
Oresta: Já bych řekla, že se užívá málo. Když jsem s ním jela já, bylo nás sotva pět a půl. A někteří studenti u Děravého kotle povídali něco podobného. Kdo ví, čím to bude… – zamyslí se –
Skaduwee: No, asi se zase budu opakovat, ale vážně si myslím, že Stan Silnička jeho pověst poznamenal a to už se nezmění… Vlastně ani nevím, jelikož problematiku Záchranného autobusu tedy moc neznám. Netuším, jak je vytížený, ani vlastně netuším, kdo to teď vede.
Myslíš si, že by si kouzelnický svět zasloužil nějaký další podobný dopravní prostředek? Nebo bys nejradši i tento smazala ze seznamu?
Annie: Určitě bych ho nesmazala! Naopak bych jejich počet zvýšila, aby bylo možné pomoci více kouzelníkům, kteří mají trable.
Nerys: Záchranný autobus bych rozhodně nemazala, ani nerozmazávala po ulici, to rozhodně ne. Jiný prostředek… pořád je tu možnost inovovat ty staré způsoby, létající kotlík či koberec, kouzlem poháněná křídla pro soukromé lety, ale v tomhle případě pořád docela postačuje koště a letax. Nejsem tedy přesvědčena, že by další dopravní prostředek měl co pokrýt. Na dlouhé cesty je tu letax či vlak nebo koště, pro nouzové případy autobus… A to podle mě stačí.
Niane: Všeho moc škodí! Z. A. a N. Z. A. pro V. I. P. stačí! Kdo se nevleze a neovládá jiné kouzelnické možnosti, ať jde pěšky! Formuje to postavu!
Oresta: Nu, možná by měli zapracovat na pohodlnosti či nějakém bezpečnostním opatření při jízdě, ale nerušila bych ho. Mnohým kouzelníkům a čarodějkám už pomohl a určitě ještě pomůže. On se už nějaký dopravní prostředek smazal?
Skaduwee: Ale tak iniciativa se cení. Pokud by někdo dovedl dát dohromady něco podobného, funkčního, tak proč ne?
A jaké zkušenosti máte vy? Pokud chcete, podělte se v komentářích!