Ementál

Obyvatelé hradu mají různé zájmy a koníčky. Některé jsou notoricky známé. Například slečna Hafila klonuje krůty, slečna van Ries vlastní velkokapacitní drůbežárnu, slečna Budget…ta toho má. O tom už jsem se rozepisovala kdysi. Zmíním tedy alespoň její ozdravný skleník. Dále slečna Pěkná, která obchoduje s růžovými lentilkami, slečna Opálová brání úniku vody, pan de Verano prodává balíčky první pomoci pro lidi postižené bulimii nebo anorexií…Prostě každý obyvatel hradu má zvláštní zájmy. Ale nevěřili byste, že i takový obyčejný zájem, jako je vaření, může být nepochopen ostatními.

Má ctěná osoba se rozhodla, že den před 1. májem, svátkem práce, potěší ostatní svým kulinářským uměním. Dlouho jsem se rozmýšlela, co bych mohla vytvořit, aby nad výsledkem ani slečna Firthová neohrnula svůj nebelvírský nosánek. Nápad přišel znenadání. Bylo to, jako by vás srazilo auto. Bylo to rychlé a bolestivé, protože já mám tu potíž, jak tvrdí slečna Pěkná, že neumím myslet.

Tak tedy k tomu, co jsem začala vařit. Bylo to 7 písmenek. Tvořících podstatné jméno. V nominativu singuláru. Rodu mužského neživotného. Vzor hrad. Ementál.

Bohužel, když jsem se dala do práce, tak jsem zjistila, že nemám recept. Mou Kouzelnou kuchařku už kdysi dávno dala slečna Pěkná na podpal. Je to známý pyroman. Ani v té mudlovské kuchařce jsem nic nenašla. Jen něco, co mělo v názvu kus ze slova ementál. Člověk ale musí umět improvizovat. Takže jsem se pustila do přípravy ementálu podle mudlovské kuchařky.

Předtím, než přistoupíme k samotné přípravě, je zapotřebí sehnat ingredience. Pakliže je to mudlovská kuchařka, není divu, že po nás chtějí velmi podivné ingredience.

125 g mouky
2 lžičky smetany
1/4 lžičky soli
50 g strouhaného ementálu
50 g margarínu
1 žloutek

Netušíte, kde tyhle věci sehnat? Doporučuji mudlovskou samoobsluhu. Když samo, tak úplně samo. Dokonce se můžete pokusit i sami zaplatit. Bez cizí pomoci. Vidíte, jak jsou mudlové svobodomyslní? Můžeme jim jen závidět.

Já bohužel sehnala pouze ementál, který nebyl rovnou nastrouhaný. Tudíž jsem si ho musela nastrouhat sama. Ke vší smůle nebyla nikde k nalezení moje hůlka…Kam jsem ji jen dala…Byla jsem tedy donucena sáhnout k mudlovskému vynálezu zvanému struhadlo. Samozřejmě jsem ho držela v rukou poprvé ve svém životě, takže jsem ementál dochutila trochou své vlastní krve.

Když už jsem měla všechny ingredience připravené, vytvořila jsem z nich nechutnou směs, kterou jsem byla donucena vlastníma rukama dovést do stavu hladkého těsta, poté z něho vytvořit váleček o průměru 5 cm, což pro mě, ó má genialito, nebyl problém. Pravítka nosím vždy v kapse. Následně jsem to těsto dala na hodinu do mrazáku.

Mezitím ve Velké síni vypukla diskuze na téma: „Zabila jsem těsto.“ Já však popírám, že jsem to těsto zabila. Já mu jen pomohla na onen svět. Bezbolestně. Přesto mi to slečně Pěkná nevěří. Ale aspoň profesor Kilahim (jo, ten člen anarchistické skupiny) mě ujistil, že vražda těsta není až tak velký prohřešek.

Nechala jsem to těsto v ledničce (To je ten mudlovský vynález, co udržuje chlad. Jsou to mudlové ale hlavičky.) příliš dlouho, takže trochu ztuhlo. Nevadí. Dále jsem ten váleček měla rozkrájet na plátky 1 – 2 mm silné, což chvíli trvalo, poněvadž jsem je musela přesně podle pravítka odměřit. Pak přišla finální fáze. Plátky se měly vložit na plech, vymazaný plech, a péct v předehřáté troubě 10 minut.

Když jsem přinesla hrdě svůj výtvor do Velké síně, tak jsem čekala, že mě někdo pochválí. Třeba Firthová, která se mohla přetrhnout, aby neochutnala. Nebo Oresta, která má zafixované, že ji chci okrást o kartičku bývalého tajemníka. Dokonce byla znechucená zjištěním, že ten výtvor obsahuje mou vlastní krev. Chápete je?

Pro zájemce: Mám k dispozici uměleckou fotografii toho „ementálu.“