Není to kam dávat!

| Vydáno:
Peníze, neopravené úkoly, studenty…? Ne, celé Ministerstvo kouzel a Mezinárodní kouzelnické společenství je na nohou z úplně jiného důvodu. Sněží!


Není zcela běžné, aby mudlovský svět a svět kouzelníků znepokojovaly stejné věci. Naposledy tomu bylo před pěti lety, kdy se obři v Himálaji vydali mimo svá teritoria a napadali mudly. Tenkrát ovšem mělo Mezinárodní společenství kouzelníků štěstí. Himálaj není až tak obydlená oblast, takže mezinárodní tým neměl tolik práce s nápravami škod. Do mezinárodního týmu byli zapojeni také pracovníci našeho Ministerstva kouzel, konkrétně Odbor kouzelnických nehod a katastrof a Odbor mezinárodní kouzelnické spolupráce.

Představitelé Mezinárodního kouzelnického společenství se po pěti letech museli sejít znovu, aby prošetřili nedávné události v Americe. Že jste o ničem neslyšeli? Tentokrát to nemá na svědomí dobrá práce Ústředny pro výmaz paměti, ale fakt, že nejde o nic vážného. Přesto, mudlové byli tak znepokojeni, včetně těch, kterých se to vůbec netýká, že byla svolána schůze společenství.

O co tedy vlastně jde? Mudly v Americe velmi znepokojuje – a teď se prosím posaďte, než si sednete na zadek z toho, co si přečtete – že sněží! Ano, je to tak. Máme polovinu listopadu za sebou a sněží. Proč se o celou věc ale zajímají kouzelnici? Vysvětlení je jednoduché. Na Aljašce je totiž rezervace kouzelných zimních tvorů, kde pracují také příslušníci našeho ministerstva z Odboru pro dohled nad kouzelnými tvory. Jen na okraj připomenu, že v aljašských lesích žije početná kolonie yettiů, zimních jednorožců, sněhuláků a mimo jiné i tučňáků, které někteří možná budou znát z Mrazáku.


V Buffalu sněží, mají to na svědomí kouzelníci, nebo příroda? Na fotografii vidíte „pohřbené město“.

V souvislosti s touto zimní rezervací se společenství rozhodlo prověřit, zda se pracovníkům nevymkla kontrola kouzel pro utajení. Na Aljašce totiž dávají přednost sněhovým bouřím, které nejen odradí všechny zvědavé mudly, ale také vytvářejí mnoha tvorům jejich přirozené prostředí. Jednou z dalších uvažovaných teorií také byla možnost, že pracovníci ztratili nad některými kouzelnými tvory přiměřenou kontrolu.

Mezitím, co se vydal tým kouzelníků prověřit situaci na Aljašku, probíhalo šetření mezi mudly. Kouzelníci, kteří z našeho Ministerstva mají hodně zkušeností s nápravou kouzel a úpravou paměti, byli vysláni do Buffala, aby prověřili, zda mudlové nepojali nějaké podezření, či dokonce nezpozorovali něco podivného. Denní věštec od jednoho z pracovníků získal autentické výpovědi. „Teď už je to v pohodě. Jsme sice pohřbeni v domě, ale jsme v pořádku,“ sdělila jedna mudlovská žena. Podle slov týmu, který ženu navštívil, „nepojala podezření, ani neviděla nic podivného.“ Nejmenovaný pracovník ale pro Denní věštec reagoval: „Můžeme vyloučit, že by v souvislosti se sněhem přišla do styku s nějakým kouzlem. Docela nás ale zarazilo, když žena říkala, že je ‚pohřbena, ale už je to v pohodě.‘ Jak může být někdo pohřbený v pohodě a jak se můžeme k někomu pohřbenému dostat domů?“

Zprávu převzaly mudlovské noviny po celém světě. Takže zima alespoň poučila celý svět, že když napadne hodně sněhu, „není to kam dávat“, jak řekl starosta Buffala. Teorie, že by sníh souvisel se zmíněnou Aljaškou, nakonec pracovníci, kteří se vydali na místo, vyvrátili a Dennímu věštci pouze sdělili, že se sněhuláci těší na Vánoce. Situace však více znepokojuje pracovníky Odboru zneužívání mudlovských výtvorů. Ti se domnívají, že na obyvatele Buffala někdo seslal hodně silné matoucí kouzlo, nebo do jejich oblíbeného nápoje Coca-Cola přimíchal i blábolivý dryják, jinak by nebylo možné, aby se celé město divilo, že v listopadu padá sníh!

Dennímu věštci se merlinužel nepodařilo zastihnout svatého Martina, aby se k celé věci vyjádřil. Ve stáji nebyl ani jeho bílý kůň. My pro vás však budeme situaci i nadále sledovat.

Pro Denní věštec
Edmund Heusinger

Published by

Edmund Heusinger

Edmund Heusinger působí v redakci Denního věštce od července 2014. Získal cenu UNC za novinářský debut roku (2014), redaktora roku (2015), článek roku (2017) a Řád ostrého brka (Z2016). Nejraději píše o tom, co jeho samotného zajímá a naopak si nejraději přečte kvalitně zpracované rozhovory a články, které se svými tématy strefují do černého.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *