Tajemné klepání ve Velké síni se ozývá čím dál častěji. Co to je? A kdo za tím stojí? Takové myšlenky se honí hlavou všem, kteří to zaslechnou. V tu chvíli přestávají jíst a naslouchají. Někdo přichází? Nebo je to zoufalé volání o pomoc? Už jsem tuto záhadu nemohla déle přehlížet a začala se pídit po informacích. Budete překvapení! A vyděšení…Všem je jasné, že naše škola skrývá spoustu tajemství. A čím déle na Hogwarts studuji, tím se záhady ještě prohlubují a narůstají. Tajné sklepení. Podivný otvor vedoucí ke skřítkům do kuchyně. Sama Ďáblova jáma je záhadou. Nejasné přemnožení krys, které jsou prodávány jako domácí mazlíčci a staly se velice oblíbeným zpestřením. Je toho spousta, ale mně vrtá hlavou podivně tiché a někdy zas až do očí bijící KLEP KLEP, jež se ozývá ve Velké síni v různý čas a ruší, děsí nebo baví studenty. Někteří se baví vtípky jako „To bude Doctor Who!“ nebo „Sheldon Cooper klepe na dveře.“, ale jaká je pravda?
Historka, která panuje mezi studenty vyšších ročníků a která se ke mně dostala, vyděsí nejspíš každého nováčka. Povídá se, že to podivné klepání způsobují studenti, kteří jsou pod hradem uvěznění. Zoufale se snaží dovolat pomoci a svých práv, ale nejsou vyslyšeni. O jaké studenty jde? O ty neaktivní. O ty, kteří se na hradě promenádují nazí nebo nemají vůbec vytvořenou postavičku. Nebo jsou až po kolena v mínusových bodech a do školy nechodí. Vždycky jsem si byla jistá, že takoví studenti si prostě sbalí svých pár švestek a zpětným Bradavickým expresem jedou zpátky ke svým rodičům… Ale co když se pletu? Viděl někdo z vás mdle se tvářící studenty, kteří s plnou polní opouštěli hrad? Já ne. A to jsem tu už druhým rokem. Ptala jsem se starších studentů a ti také nikoho nezahlédli. Kdoví, co se tedy s nimi ve skutečnosti děje…
Kdybychom se zeptali pana ředitele, nejspíš by nás uklidnil, že studenti byli před odjezdem do školy naočkováni proti mudlovským nemocem a vlakem, autobusem, rodinným odvozem a nebo pěšky vysláni zpět k maminkám a tatínkům. Nejspíš by jeho slova potvrdil i profesorský sbor… Ale kde se tedy berou ty podivné zvuky? A je skutečně historka vymyšlená? Přece jen, na každém šprochu pravdy trochu…
Nedalo mi to a musela jsem se poptat mezi studenty, co si o záhadném klepání myslí.
Zpytlehněv Zďáblíkov: Já si myslím, že je to obyčejný instalatér, který ty zvuky dělá. Asi opravuje něco roztřískaného. – směje se –
Theresa Brendi: Každopádně nevěřím tomu, že by šlo o neaktivní studenty. Ale kdo ví, jaká tajemství nás na hradě ještě čekají. – smích –
Tadäus Trottertickler: Klepání, které jde vždy nejvíce slyšet ve Velké síni, může mít mnoho zdrojů a důvodů, ale já si jsem jist, že pravým zdrojem toho klepání jsou samotní studenti! Toto podivné škrábání a skřípění nastává tehdy, když se studenti snaží najít naši kuchyň. Poté takto chodí po celém hradě a škrábou na stěny, aby objevili onen tajemný průchod. Dále tyto skřeky vydávají studenti, kteří už onu kuchyň našli, ale v trochu jiném světle. Čas od času skřítkům dojde inspirace, co by mohlo být k obědu či k večeři, a tak někdy sáhnou po nějakém zlobivém či neaktivním studentovi, který se pomocí tohoto škrábání a klepání snaží přivolat pomoc. V posledním případě by to mohli být studenti, kteří nějakému profesorovi nadzvedli mandle, a ten je za to zavřel do sklepení. Tolik hrůz, které můžete potkat ve sklepení, nikde jinde na hradě nepotkáte, a proto se není čemu divit, že se studenti škrábáním a klepáním snaží přivolat pomoc.
Martin Lererin: No, jsem ti z toho celkem nervózní, ale pokud to je tak, snad by se mi nic stát nemělo. Jsem tu dost často. Ale moc se mi to nezdá a instalatér to určitě nebude… Prosím tě, kdybys někdy zahlédla pana ředitele a já tu nebyl, tak mu řekni, že jsem tu neustále! Počkat! Ty mluvíš o Velké síni? Tak o tom nic nevím. Já myslel, že se bavíme o ošetřovně… – směje se –
Zdá se, že další záhada v naší škole zůstane neobjasněná. Pravdu se asi nikdy nedozvíme, ale o to víc je hrad přitažlivější a děsivější zároveň. Možná zítra zmizím, protože se zajímám o věci, které by měly zůstat v utajení.
Pro Denní věštec
Chester Mikeyskovitá