Koloděj opět v Prasinkách

| Vydáno:
Jaké by to bylo léto bez zaslouženého volna, lososů a Koloděje? Ten již neodmyslitelně patří k prázdninovým aktivitám, i když letos to s ním úplně tak jisté nebylo…


Přes obavy, že se během letošních prázdnin neuskuteční tradiční pouť, dorazil nakonec Koloděj na svůj plácek v Prasinkách. Se zpožděním, ale dorazil. Od začátku prázdnin jej vyhlíželi především nově příchozí studenti a studenti, kteří byli přijati ke studiu v únoru. Ti ještě pouť nezažili. Proto především v jejich řadách začal tradiční hon na magíky. Těch lze u Koloděje získat celkem deset a pouze jeden jediný je podmíněný výhrou v Soubojovém klubu a je tedy dostupný pouze studentům třetích a vyšších ročníků. S lovem magíků se rozběhla poptávka po nedostatkovém zboží v podobě duchů a studentů starších ročníků, kteří mají být zkrášleni palačinkou nebo slizem.

Vraťme se ale ještě ke zpoždění. Pro úplnost nelze moc mluvit o zpoždění, protože Koloděj předem neohlásil, kdy se dostaví. Takže bez ohledu na to, kdy přijel, přijel jednoduše včas. Jeho příjezd spolu s otevřením tréninkového hřiště opět rozproudil život na hradě a v jeho okolí. Po Kolodějově minulé návštěvě ředitel prozradil, že příště možná přiveze nové atrakce. Zdá se, že na tuto informaci většina lidí zapomněla, nebo se k ní ani nedostala. Nezavládlo tedy žádné zklamání, když se objevily stejné pouťové atrakce. To se dá vysvětlit tím, že jsou všichni rádi, že Koloděj nakonec vůbec dorazil, nebo zkrátka všem stačí, že jsou neustále terčem pro palačinky nebo sliz. Tyto předměty se těší největší popularitě. Ovšem takové srdce z pouti, které nezanechává trvalé následky, je pro většinu lidí zřejmě nuda. Proto značná část z darovaných dvou set žetonů končí zřejmě u jiných pouťových stánků.

Vydal jsem se mezi stánky zeptat se nových tváří, jak se jim na pouti líbí.

Chelle Lailah Fay: Kolodějova pouť je pro mě dozajista zpestřením, ráda využívám nově naučených kouzel! Sbírání magíků mě baví, ale moc to nehrotím. Věřím, že dříve nebo později se mi i ty obtížnější povedou, aniž bych se teď musela předřít.

John Gregory: Pouť se mi líbí a považuji ji za příjemné zpestření. Věci z ní jsou zábavné a zajímavé. Magíky zatím moc neřeším, ale myslím, že jejich čas přijde.

Rain Bow Arrow: Co se týče pouti, myslím, že je super! Dost mě baví, dokonce mám už všechny magíky z pouti až na ten, který se plní v Soubojovém klubu, tam se pochopitelně ještě nedostanu. Je trošku škoda, že ty věci si Koloděj vezme zpátky, ale je pravda, že by se jinak zase okoukaly a nebylo by to tak zajímavé. Co se týče magíků, ti na mě zaútočili snad hned první den na hradě. Chvilku jsem se potřebovala zorientovat k čemu vlastně jsou. Na žádný jiný důvod krom motivace a zábavy jsem nepřišla, ale líbí se mi. Ráda je lovím. Vždycky jsem ráda, když uspěju a nějaký získám.

Rose Elizabeth Lewis: Kolodějova pouť mě baví. Ráda po Velké rozhazuju palačinky. Zvlášť, když se to zvrhne v pořádnou bitvu! Ale štve mě ten zasviněný majetek. Mám tam tolik věcí, ale je mně líto to vyhodit… Magíky jsem ze začátku moc neřešila a ani teď je nijak zvlášť nehrotím. Ale baví mě občas se na nějakého zaměřit a snažit se ho získat. Je to fajn způsob jak se zabavit a poznat hrad i lidi tady.

Pro Denní věštec
Edmund Heusinger

Published by

Edmund Heusinger

Edmund Heusinger působí v redakci Denního věštce od července 2014. Získal cenu UNC za novinářský debut roku (2014), redaktora roku (2015), článek roku (2017) a Řád ostrého brka (Z2016). Nejraději píše o tom, co jeho samotného zajímá a naopak si nejraději přečte kvalitně zpracované rozhovory a články, které se svými tématy strefují do černého.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *