Jedním z nových přírůstků do profesorského sboru je profesorka Barbara zvaná Žába. Ještě si ve svém kabinetu nestihla vytvořit ani jezírko a už se její předmět stal nejžádanějším a zasloužil si prvenství v tomto školním roce. Něco o žábách, žabologii, ale i nežabích věcech jsem se snažila ze slečny profesorky vytáhnout nad ranním kafem u Tří.Denní věštec: – nasadí zářivý úsměv – Moc vám to sluší, slečno! Strašioko, maskovací pláštík, jezdecké kalhoty a žabí oko! Vypadáte jako SuperŽába! To je vaše nová fialová uniforma?
Barbara Arianne Lecter: Ne, to jsou poslední kousky oblečení, které mi záhadně nezmodraly. – krčí rameny – Záhada fialové by se tak dala nazvat jako „modrá“.
Denní věštec: – proti modré nemá co říct – A jak vám vlastně sedí nový hábit? Zvykla jste si? Není občas moc těsný, nebo není někde naopak moc volný?
Barbara Arianne Lecter: Ze začátku to byl boj. Měla jsem pocit, že si zkouším něco ve velikosti stanu. Nicméně je již vše v pořádku, skřítci jsou poslední dobou mizerní kuchaři, zato dobré švadleny. – pochvalně pokyvuje a ukazuje založený hábit –
Denní věštec: Takže vy můžete za to, že už několikátý den hrad hladoví? Protože si všechny skřítky uzurpujete na úpravu svého oblečení?! – nevěřícně poslouchá –
Barbara Arianne Lecter: Všechny? – zamyslí se – Ne, já si myslím, že nedostatek skřítků v kuchyni je dán přebytkem skřítků v rezidencích mých kolegů, kteří si je uzurpují na domácí práce. Tito skřítci pak chybí tam, kde jich je třeba – v kuchyni.
Denní věštec: No, když už jsme u těch rezidencí… Co vy a rezidence? Kdy nás pozvete do nějakého toho honosného sídla?
Barbara Arianne Lecter: Šmarjá, slečno! – vypadá značně zděšeně – Vypadám snad, že jsem vykradla Gringottovy? A navíc, i kdybych na to měla, domek, který jsem měla jako student vyhlédnutý, už okupuje jiný majitel. A věřte mi, že madam Elle z jejího sídla stěhovat nebudu. Minimálně ne hned.
Denní věštec: To zní, jako kdybyste měla tajný plán, jak se zbavit madam Elle! – pozorně si slečnu prohlíží a nemůže si nevšimnout malého výčnělku – Zahojila už se ta vaše boule na hlavě? Nebo si ji stále obnovujete snahou probourat se do kolejní místnosti? – snaží se zachovat vážnou tvář –
Barbara Arianne Lecter: – zběžně si překontroluje nános kouzlošminek v malém zrcátku – Občas, když jsem zamyšlená nebo pospíchám, tak ke kolejní místnosti zabloudím. – připustí nakonec –
Denní věštec: – chápavě pokyvuje hlavou, ale ve tváři má nečitelný výraz – Jak vlastně přijaly žáby fialovou změnu? Poznaly vás vůbec? Nevypadáte pro ně teď jako velká, chutná, fialová moucha?
Barbara Arianne Lecter: Ach, žáby… – zamyšleně koukne z okna – To je kapitola sama pro sebe. Naposledy jsem je viděla mezi borůvkami, jak se snažily zfialovět také. Pak se naKVÁkly, že to je špatný odstín, a teď trucují někde v redakci Hadího krále.
Denní věštec: To je vskutku smutné. Ale teď tedy k pracovní náplni. První třída Žabologie se zaplnila během první minuty po otevření zápisu a držíte tak letošní prvenství. Za mě tedy gratulace! Čím si zájem vysvětlujete a na co se studenti prvního ročníku můžou těšit?
Barbara Arianne Lecter: Děkuji, sama jsem to nečekala, konkurence byla obrovská a já se o svém prvenství dočetla až z Denního věštce, protože jsem na samotný zápis nebyla na hradě přítomná. Je to změna po těch studentských letech! – rozesměje se –
Žabologie je pro mě srdeční záležitost, takže si myslím, že je sestavená tak, aby se studenti nejen něco dozvěděli, ale také aby se bavili. Možná, že třída byla zaplněna tak rychle právě ze zvědavosti, co jim může „žabomil“, jako jsem já, v takovém předmětu přinést.
V prvním ročníku probíráme… – zatváří se tajemně – … žáby! Mimo jiné podnikneme i exkurzi do čokoládovny, abychom se podívali na výrobu čokoládových žabek, nebo se naučíme proměnit žábu v zazobaného prince. Jak to však během hodin dopadne, to už je i na mých studentech. – zazubí se –
Denní věštec: To zní zajímavě! Nešlo by zařídit ještě jedno místečko? Ze známosti a tak…? – mrk, mrk – Krom Žabologie učíte i Flákání pro pokročilé, je vám toto téma blízké?
Barbara Arianne Lecter: Třídy nejsou žabužel nafukovací, ač je to ve světě kouzel divné. Ale příští rok to třeba vyjde. Nebo se letos nějaký flákač odhlásí. – mrkne zpátky – K flákání mám vztah samozřejmě kladný. Ale zjistila jsem, že mezi studenty je to zlé. Oni se neumí správně flákat, takže doufám, že jim pomocí FPP otevřu oči. To je samý hrotič, bodohrotič, ale kloudného flákače aby pohledal.
Denní věštec: Tak snad ze mě bude alespoň správný flákač, když ne žabolog! Studenty určitě zajímá, jaký je recept na 10 BB, prozradíte nám ho?
Barbara Arianne Lecter: Tak studenti FPP to mají jednoduché, neb Zlaté osmero flákání praví, že správný flákač BB ani V nedostává. – uculí se – Obecně ale v mých třídách platí, že se musím pobavit a ne utlouct nudou. Rozhodně nebudu bonusovými body hodnotit úkol, který mi dojde „za 5 minut končí termín“ nebo „před pěti minutami začal nový termín“. Také těmito body budu šetřit v případě, že mi dojde úkol plný hrubek nebo překlepů. Každý chybuje, já také nejsem dokonalá, ale samozřejmě v rozumné míře. Zvláště v dnešní době, kdy existují kouzla jako Word, které ty nejhorší chyby opraví za studenta. Zatím jsem však úkol, který by zasloužil těch úžasných 10 BB, nepotkala.
Denní věštec: To proto, že já jsem vám ještě žádné úkoly neposlala! Každopádně děkuji moc za rozhovor, přeji hodně profesorských úspěchů a na závěr už jen otázečku: Máte ráda francouzskou kuchyni?
Barbara Arianne Lecter: Ach ano, francouzská kuchyně je úžasná, lahodná a… – zadrhne se, zamračí se a spustí na slečnu jekot jak-si-může-dovolit-být-tak-drzá –
– redaktorka nasadí svatozář, ještě jednou poděkuje, vezme nohy na ramena a zmizí –
Podnik jsem opustila poněkud narychlo, na Rosmertu jenom mávla, ale slečna začala vydávat takové podivné zvuky, že se obávala o své zdraví. Otázkou tedy zůstává, kdo bude ten první vyvolený, který získá 10 bonusových bodů! Nezapomeňte se pochlubit do komentářů!
Pro Denní věštec
Any Dawson