Opravdu je Halloween jen importovaný americký svátek bez tradice v naší zemi?

Nedávno jsem byl při čekání na mudloautobus svědkem následující události. Maminka s malým chlapečkem si nesli dýni, pravděpodobně na dlabání. A dva mudlové na zastávce celou věc komentovali slovy: „Zase jedni pomatenci, co slaví ten praštěnej americkej svátek. A ty vydlabaný dýně, to je taky pěknej hnus.“ To mě přinutilo k zamyšlení. Opravdu je Halloween americký svátek, který u nás nemá tradici, a tudíž se ani nemá slavit? Vím, že u nás dost převládá názor, že jde o čistě anglosaský svátek, který se v USA změnil v jakýsi komerční karneval. Je to ale opravdu tak?

Začněme tedy samotným názvem tohoto svátku, tedy Halloweenem. Název vznikl v Evropě již v 16. století zkrácením z anglického „All-Hallows-eve“ nebo „All Hallows´Evening“, v překladu „Předvečer Všech svatých“. Tedy předvečer našich Dušiček. Zdá se, že tady máme přímou spojitost s našimi Dušičkami. A je tomu tak, Halloween se vyvinul v Irsku, a to právě z křesťanských Dušiček. Ty se slaví od 10. století, avšak samy mají daleko starší historii jako svátky pohanské a do křesťanských svátků byly také jen přejaty z původně Keltské oslavy nového roku nazývané Samhain, která připadla na noc z 31. 10. na 1. 11., ale to je jiná historie. Halloween je tedy jen jiná forma našich tradičních Dušiček. A svými znaky, zvyklostmi a dobou slavení je Halloween dokonce blíže původním Keltským svátkům, ze kterých se později staly Dušičky. S kolonizací Severní Ameriky a Austrálie byl modifikovaný irský svátek importován kolonisty do nových kolonií, kde se v 19. století uchytil.

A co ty někým velebené a někým proklínané a nenáviděné dlabané dýně? Ani tato tradice není moderní. Vznikla už v dávné historii. Zapalování ohňů na počest zesnulých měli ve zvyku nejprve Keltové a po nich i Slované, a to i na našem území! Z velkých ohňů se později stala tradice malých světýlek ve vydlabaném tuřínu, červené řepě, ještě později dokonce v bramborách. Do vydlabané zeleniny se umístila svíce či jiný zdroj světla, např. žhavé uhlíky. Světýlko mělo připomínat duše milovaných zemřelých. Tato lucerna se pak umístila do okna nebo před stavení a měla odhánět zlé síly a duchy. No a kolonisté v americe občas trpěli nedostatkem surovin na výrobu luceren tou dobou již pojmenovaných Jack-o‘-lantern. Nedostávalo se zejména tuřínu. Ale brzy zjistili, že daleko dostupnější a také lehčí na dlabání jsou dýně. Navíc z dužiny se dala uvařit dobrá, hutná polévka. A tak se z dýně časem stal i symbol tohoto svátku. Halloween tradici dlabaných luceren tedy jen převzal a na rozdíl od Dušiček si ji i uchoval ve skoro původní podobě. A na Dušičky je přece taky zvyk zapálit oheň, tedy svíci za zesnulé, jen se časem někam vytratila ta dlabaná lucerna.

Samozřejmě i v Americe se Halloween dále vyvíjel, až se z něj stala oslava, jak ji známe dnes – s maskami a koledováním. A víte, proč ty masky? Ty měly původně chránit lidi před duchy a příšerami. V dnes známé podobě byl pak svátek postupně importován zpět do Evropy, hlavně do anglosaských zemí. Ale v poslední době si Halloween získává oblibu i v dalších evropských zemích včetně České republiky.

Vrátím se tedy k otázce ze začátku – je Halloween americký svátek bez tradice u nás? Není, Halloween je jen jiným pojetím našeho tradičního svátku, Dušiček. Halloween i Dušičky jsou vzpomínkou na naše milé zesnulé s tradicí už z dob Keltů, přenesenou přes staré Slovany až do dnešních časů. Jeho slavení tedy není rozhodně nic proti ničemu. Komu se nelíbí, ten si vystačí s tradičním, konzervativnějším a pietnějším pojetím Dušiček, komu se líbí, ten zdobí a dlabe dýně. V obou případech ctíme památku milovaných zesnulých a tato oslava má na našem území své místo už od dob Keltů i starých Slovanů, od kterých ji převzaly další kultury.

Pro Denní věštec
Alf Wolfmoon