U chytráka
Při posledním pokusu
zajistit si brigádu,
to jsem v ringu koště zlomil,
a zas skončil o hladu.
Kamarád, co koště půjčil,
nezlobil se na mě,
ani koště nechtěl vrátit,
prý jsem jednal správně.
Říkal jsem si, je tak hodný,
srdíčko na pravém místě,
nemůže být za mně skodný,
kosťátko mu vrátím jistě!
Na brigádu do Prasinek,
vyrážím tak po šesté,
uhýbám všem nástrahám,
co čekají při cestě.
„Nechvalme dne před večerem „,
poučení moudré říká,
stavil jsem se “ U chytráka“
nebyla to, myslím klika.
V místnosti té budovi
všude měkké koberce,
ze zdi Vás pak osloví
zajímavá inzerce.
Prodám hábit! Koupím stěně!
Hledám kamaráda!
Inzerce na celé stěně,
to byla ta zrada.
Probírám se inzeráty,
snad na kostě narazím.
Pak jsem jedem nápis našel
ve čtení se zarazím.
“ Prodám koště, značka spěchá,
proutky dobré, rychlý let!“
Cena není uvedena,
ale to ať vezme čert.
“ Pošli sovu, dohodnem se.“
Dál se v inzerátu píše,
„Dostaneš ho velmi levně,
jsi- li člověk z živé říše“
Poslal jsem svou sovičku
s rychlou odpovědí.
Když v tom vidím, jak u stropu
netopýrek sedí.
Ma sovička, co jsem poslal,
po chvíli pak vrátila se,
koukám na ní, moje psaní
na nožičce třepetá se.
Volám na ni: Soví paní,
co pak si to provedla?“
Ona vzlétla směrem vzhůru
pak k netopýru přisedla.
Netopýr si psaní převzal,
aniž by ji odměnil,
jak pak klouzal směrem ke mně
v upíra se proměnil .
„Pošta došla, drahý pane!
upír ke mě prohodill,
kdybych věděl komu píšu,
pergamen bych zahodil.
„Dostaněš ho velmi levně,
jak jsem říkal prve,
ty však mi dáš na oplátku
na dva litry krve.“
“ Beru pane, když to chcete,
nedáte – li jinak,
hlavně mě moc nekousněte,
pak vypijte ten dryák.“
„Nebudu Vás kousat pane,
tady máte špendlík,
tím si ruku rozškrábejte,
nachytejte plný rendlík.“
Vzal jsem od něj špendlík ostrý,
i rendlíček na mou krev,
zaťal špendlík do své žíly,
dva litry tu byly hned.
“ Děkuji Vám, pane milý,
za ten plný rendlík,
vypiju ho na počkání,
neb jsem velký jedlík.“
„Nyní vemte koště svoje,
poctivě jste zaplatil.“
Já jsem koště rychle popad,
od „Chytráka“ se vytratil.
Mátožně se posunuji
do ústředí Žluté tlapy,
pan vedoucí vyhodil mě
prý nejsem dost odpočatý.
Nemám dosti síly nato
abych se tu vykrucoval,
tak jsem opět, aspoň dneska,
s pracováním skoncoval.