Večer, když víčka se klíží,
Naše srdce se k sobě blíží.
Vykročí s první hvězdičkou,
Rozloučí se s hubičkou letmičkou.
Večer, když hlava nám únavou padá,
Rozsvítí se naděje malá,
Že přijdeš naposled ke mně,
A na čelo políbíš mě jemně.
Už je noc, už všechno spí,
Jen můj princ stále bdí.
Nepřišel rozloučit se semnou,
Nedal mi ani hubičku letmou.