Během posledního čtvrtku v měsíci květen vyplaval na hladinu jezera v Godrikově dole nečekaný předmět. Mocná Ambruinová hůlka, jejíž existence na hladině jezera všechny překvapila. Ačkoliv se během dne pár odvážlivců pokusilo hůlku vytáhnout, předmět vykazoval epochální obtížnost. A přece jen se nakonec hůlku podařilo vytáhnout. Čtěte dále a dozvíte se více!
Tento pohled čekal na všechny návštěvníky i časté nálezce jezerních pokladů, kteří pravidelně čistí jezero od naplavenin. Dřevo a byliny, to jsou nejčastější nálezy, dnes to však byla hůlka, předmět na hladině dosud neviděný. Po čtvrté hodině se hradní osazenstvo rozhodlo, že hůlku nenechá na pospas vlnám jezera. Duchové i zaměstnanci, profesoři, obyvatelé Prasinek i studenti všech kolejí spojili své síly a pod taktovkou Barbary Arianne Lecter a Matthewa Whitecrowa se jednotně a synchronizovaně zmocnili hůlky, která nakonec padla do rukou teprve jedenáctileté studentky Hortenzie Pomněnkové. Neváhali jsme a zeptali se novopečené majitelky na pár otázek:
George McBrave > Jménem Denního věštce vám gratuluji k velmi příjemnému nálezu. Povězte nám, už víte, jak s hůlkou naložíte? Disponovala jste doposud nějakou hůlkou, nebo jste prozatím majitelkou kouzelného párátka?
Hortenzie Pomněnková > Je to pro mě celkem šok! Toto je první hůlka, kterou vlastně držím v ruce. Doposud to bylo jen párátko! – s úsměvem na tváři – Je to vzácnost, obávám se, že ji nedám z ruky! (pozn. red.: při výpovědi nebelvírské studentce tekly slzy štěstí)
George McBrave > Už jste někdy něco tahala z jezera?
Hortenzie Pomněnková > To je na tom to nejlepší! Kolem jezera jsem se pouze občas procházela, ale do dnešního dne jsem tahat nebyla. Když jsem viděla, jak se tam všichni o cosi snaží, přiložila jsem ruku k dílu a vůbec nevím, jak se zrovna ke mně hůlka dostala. – stiskne hůlku v ruce a nevěří svému štěstí –
George McBrave > Doposud se věnujete předmětům Esence psaní a Magická italština. Můžeme čekat, že se v následujícím ročníku zaměříte i na předměty, ve kterých použijete svou nově získanou hůlku?
Hortenzie Pomněnková > Myslím, že by byla škoda nechat hůlku jen tak na poličce a jednou za čas ji oprášit, určitě budu o předmětu, ve kterém by se mohla využít, uvažovat.
George McBrave > Ještě jednou vám gratuluji, děkuji za zodpovězené otázky a přeji ve studiu i v Soubojovém klubu, který se vám bohužel otevře až ve třetím ročníku, mnoho úspěchů!
Hortenzie Pomněnková > Děkuji, Soubojového klubu už se nemohu dočkat! – usměje se –
Toto je jeden ze vzácných okamžiků, kdy se na vlnách jezera nacházel vzácný předmět o vysoké hodnotě, ale i obtížnosti, k jehož zdolání je potřeba alespoň dvacet osm lidí za předpokladu, že téměř všichni z nich požijí lektvar síly.
„Jedná se o hůlku se středně velikou silou. Ačkoliv ji nedoporučuji používat v rizikových situacích, svému pánovi dobře poslouží nejen v Soubojovém klubu, kde zvýší jeho energii, ale i v rituální a živlové magii,“ řekl Ollivander, výrobce kouzelnických hůlek.
Kdy se zase v neklidných vodách jezera objeví předměty vyšší hodnoty i obtížnosti k vytažení? To nám není známo, nicméně je jisté, že se všichni, bez ohledu na kolej, povolání, původ či čistotu krve, společně zapojíme a další z pokladů jezera vyprostíme ze spárů vln a mokrých břehů.
Pro Denní věštec
George McBrave
Drsné, představa, že bych si takhle vytáhl Bubuingu je velice lákavá 🙂
Gratuluji Hortenzie, jenom se obávám, aby ji nepotkal osud prvního bratra z bajky Barda Beedleho…
Děkuji Johne:) Myslím, že to zatím nehrozí, jelikož bratři byli podle všeho velcí mágové zatímco já jsem jen malá skorodruhačka a o používání hůlky se nechám poučit až v příštím školním roce… xD