klapou po schodech
Plameny olizují dveře
A tichá voda Naděje
se krčí ve spánku
ze spánku pláče a ubývá Měsíc
Karmínové šaty Vášeň obléká
stromovím probleskl
Měsíc ubývající
Naděje procitla
a uplakala ho
aby jí shodil jednu hvězdu
A už Vášeň vedou
ona kráčí poslušně
zbývá jediný pohyb –
– a koncentrovaná touha
se utopí s novoluním
v mlčících vodách
Zabila, Naději, naději v sobě
a tma se na to dívá a nemrká
a dýchá jen tiše
Měsíc už přibývá
– – –
Neplakej Naděj
Tvé struny někdo pošlapal
třeba bude padat další hvězda za úplňku
a Slunce si tě všimne
(Polibek černého Slunce v noci prozáří tvou duši. Zpívej. Zpívej Slunci, aby tě našlo.)
Autorka: Channah Cohen