(autorka: Aváček de Hillson)
Jak jistě všichni víte, právě se koná Srpnový seminář naší báječné Bradavické školy. Ode
dne začátku zejí chodby hradu prázdnotou. Studenti, kteří nemohli či nechtěli na seminář
jet však začali trpět pocitem méněcennosti a někteří začali dokonce trpět halucinacemi či
šílenstvím.
Nepřítomnost učitelů a významných studentů na škole byla znát hned od prvního dne. Ve
Velké síni je často prázdno, nikoho ani nenapadne dělat lumpárny, jelikož ho nemá kdo
načapat. Na chodbách hradu můžete potkat vzdychající studenty, kteří nemají co dělat.
Autorita tu prostě chybí!
Pro snaživé studenty je tato situace již také neúnosná. Každý se snaží s blížícím se
koncem prázdnin vydělat co nejvíce peněz. Soutěží je spousta, ale jelikož je nikdo
neopravuje, studenti šílejí. Stále pobíhají mezi knihovnou a sovincem, kontrolují své
sovy, zda jim již konečně dorazila vytoužená odměna. Jakmile dotyčným odměna přijde,
což v těchto dnech je opravdu výjimečné, tak sprintují do síně mnamonářů, aby
zkontrolovali, zda postoupili v žebříčku nejbohatších. Každý se snaží vydělat co nejvíce,
aby měl na výuku.
Avšak i tito studenti momentálně rezignují. Několik z nich již z nedostatku pozornosti
omdlelo, jeden dokonce dostal srdceryvný záchvat, že je chudý a že potřebuje, aby se
profesoři ihned vrátili ze semináře a opravili mu jeho soutěže! Situace se zdá již
neúnosná, ještě že seminář za pár dní končí. Pokud by snad trval déle než další tři dny,
bylo by přítomné osazenstvo školy nuceno zavolat posily z nemocnice Sv.Munga a
troufám si říci, že několik studentů by muselo být hospitalizováno.
Na závěr Vás chci varovat! Neberte tyto dny a stavy studentů na lehkou váhu! Pocity
bezmoci, méněcennosti, chudoby a šílenství jsou vysoce nakažlivé! Doporučuji se
poslední dny zdržovat hlavně v ložnicích a obklopit se přáteli, kteří mají rozum!