Takové prázdniny, to není snadná doba. Na jednu stranu se nechodí do školy (práce), či na zájmové kroužky (doplňující studia, nebo co), ale na druhou jste doma s rodinou a nemáte od nich pokoj.
Povinnosti z domácnosti se na Nás hrnou a nepomáhají ani argumenty o tom, že jsou přeci prázdniny. Na ty potom slýcháme odpovědi typu „No, a co?“, či „A jako za Vás to udělá kdo…“, no prostě, znáte to. Ale na co potom jsou, když se nedostanete na internet, nepřečtete si pořádně ani jednu knížku, nezahrajete si svou oblíbenou hru, na kterou jinak nemáte čas a vůbec… prázdniny vždy utečou jako voda. A tak bychom potřebovali volno i přes rok. Takže… zahajuji stávku proti mudlovskému rozvržení času. Já chci prodloužit víkend o pátek. Pořád ještě bude pracovní týden delší, než onen zasloužený odpočinek a lidé nebudou tolik uhonění. Uznejte sami… nejsou ty dva dny málo? Já tedy stávkuji a to je mé slovo.
