Každý má (nejméně) jednou do roka narozeniny a většinou se to i oslavuje. Nezmiňuji výjimky, jako když jste na své narozeniny zavaleni v dole a všichni se spíše dohadují, zda jste se těch narozenin vůbec dožili. Ale předpokládejme, že nejste horník ani nešťastný návštěvník, ale úplně obyčejný kouzelník, dejme tomu, že právě student na Hog. A jednoho dne slavíte narozeniny. A o tomto dni chci psát…
Dnes slavíte narozeniny! Co to znamená? Co to obnáší? Jako první Vám přijde dáreček od vedení školy a to čokoládová žabka. Vy ji
nedočkavě rozbalíte ještě před snídaní, což není zrovna nejmoudřejší, ale na to v tu chvíli nemyslíte. Kouknete se na kartičku a… Jaké nemilé překvapení. Z kartičky na Vás kouká nějaká obluda, o které jste ještě nikdy neslyšeli a zkazí Vám radost. Rozhodnete se, že při příští návštěvě
Prasinek zkusíte kartičku prodat.
A už se k Vám valí gratulanti z koleje, potřásají Vám rukama, přejí Vám různé kecy, samé klišé a někteří Vám vtisknou do ruky balíček s dárkem. Nakonec se náhodou podíváte pod postel a zjistíte, že je tam ten nejhezčí dárek. Vytáhnete jej a dovíte se, že je od Vašeho nejlepšího kamaráda. Hned za ním běžíte, obejmete ho a třeba mu i vlepíte pusanec (nevím, jak je vřelý váš vztah). Přes den gratulantů ještě přibude a dárečků taky. Večer jdete spát s rukou příjemně odumřelou a těšíte se na další narozeniny.
No jo, ale co jste dostali jako dárek? Možná fazolky a možná i něco jiného… Ono, je těžké dárek vybrat, ne? Nevíte, co onen oslavenec už má, co by jej potěšilo… a to pak je složité něco pěkného mu dát. Myslím, že to je důvod, proč nejhezčí dárek je od toho nejlepšího kamaráda – on Vás aspoň trochu zná, ne?
Když kupujeme někomu dárek, máme vždycky strach, aby to ono náhodou už neměl (nebo tak jsem na tom aspoň já). Hm… ale nenapadá mě, jak to napravit. Asi zůstanu navždy u fazolek =))!