Má prvetvorba. Zpívat procítěně, středně rychle, refrény až na poslední řádek rychle. Nejlépe v doprovodu s piánem a kytarou.
Hraju si na piáno,
mačkám klávesy.
Přeju ti dobré ráno –
křičím na lesy!
Ozvěna žádná,
výprava kárná
je ale marná,
když nevím, kde jsi!
Celé ráno jenom hledám
sovu od tebe!
Žádnou šanci asi nemám,
volám do nebe.
Ozvěna žádná,
výprava kárná
je ale marná,
kouknu se do sebe.
Hůlkou teď marně kroužím,
s nadějí tonu.
Minulost změnit toužím
a smrti uhnu!
Ozvěna žádná,
výprava kárná,
je ale marná.
Nezapomenu.
To jste ale – opravdu dobrý, že zvládnete zpívat a ještě se přitom doprovázet zároveň na klavír i kytaru. Kdopak je ta Vaše vyvolená? Doufám že ne madam Anseiola, ta se minulou sobotu vdávala, a tak byste myslím šanci opravdu neměl.
Přeji Vám, ať je Vám ta vaše nešťastná láska stálou inspirací, uvědomte si, že pro mladého básníka je to to nejlepší, co ho může potkat:-)
Re: To jste ale – Myslím, že z mé písně se dá jasně poznat, co se stalo s mou vyvolenou. Jinak nedokáži naráz doprovázet svůj zpěv jak na klavír, tak na piáno…;) Ale určitě to jde.
Re: Re: To jste ale – No tak jasně poznat se to nedá, protože je to takové…no prostě básnicky nejasné a mnohoznačné, nevím co to je s tou smrtí, ale snad vám neumřela, to byste snad nečekal sovu? Snad jenom někam odletěla, patrně na koštěti, podle té zmínky o nebi…Ale tak už se netrapte:-)