„Tuhle jsem trochu uklízel pod smrky, smetl jehličí a naskládal šišky stranou na hromadu a tak podobně. A včera jsem se podíval za houbami a měly se dobře. Jsou už jen čtyři, takže až bude po nich, nebudu mít už vůbec co dělat. Ach jo, víno se už vaří…“
Je tomu už pár dní, co k nám do Prasinek zavítal oblíbený a nějakou dobu vyhlížený Trollí stan (pro rýpaly přístřešek).
Jak jsme to mohli poznat? Tak předně se z Prasinek ve dne v noci nese až k nám, do hradních ložnic, hluk naštvaných trollů, kteří počítají denní tržbu. A ve druhé řadě se k nám do ložnic line dost nepříjemný zápach. Nakonec to mírné nepohodlí za věci, které můžeme koupit, stojí!
Vypravila jsem se plna nadšení za našimi přáteli Trolly a nevěřili byste, co se ve stanu dělo!
Nepříjemný zápach se uvnitř stal takřka nesnesitelným, ale co bych pro vás, čtenáře, a nakonec také pro ty hůlky a sněhové koule neudělala, že? Jakmile jsem se rozkoukala v potemnělé místnosti, kde slabě problikávala jen jedna jediná svíčka, upoutal mě upatlaný ceník. Písmo bylo sotva čitelné, a když jsem chtěla ceník odložit, přilepil se mi na prsty. Kdo ví, jaké čuně na něj sahalo předtím. Dávejte si proto dobrý pozor, na co v tom stanu sáhnete.
Pak se konečně objevil jeden z trollů. Byl vysoký jako hora, smrděl jako tchoř a kymácel se ze strany na stranu. Nejspíš se něčím posilnil, kdo ví. Zahuhlal mým směrem cosi, čemu jsem absolutně nerozuměla, a přitom ukazoval na láhev čehosi, co stálo na pultě. Asi se mě snažil pozvat na skleničku nebo co. Zdvořile jsem ho odmítla, protože jako student bych mohla mít průšvih, a raději jsem šla přímo k věci.
Vylovila jsem z kapsy jednu zelenou kartičku a poručila si za ni 10 kusů sněhových koulí. Troll zmizel za závěsem a slyšet bylo jen dunivé rány. Pravděpodobně přeskládával polovinu zboží. Nebo tam možná ten sníh vyráběl…
Popošla jsem proto o kousek dál, abych se podívala na nabídku Vánočních stromků. U nich bylo napsané varování: „Vidrží Vánoce veselo.“ Co tím chtěl básník říct, je mi záhadou. Možná je to upozornění na to, že se ze stromků po Vánocích stanou soušky, ale u těchhle holomků jeden nikdy neví.
Uznejte však sami, že stromky mají krásné. A dokonce to nejsou jen tak obyčejné stromky!
Magicky blikající stromeček
Krásný, že? Prý se u něj nemusíte bát, že byste dostali epileptický záchvat, a splní vám nějaké přání. Alespoň tak se to píše na cedulce u ceníku.
Vzácný levitující stromeček
Tento je o něco menší než ostatní, za to ale levituje! A výhodu to má v tom, že se pod něj vejde mnohem větší kupa dárků!
Stromeček Zářivá hvězda
Velký smrk, který dělá čest a jeho zářící hvězda upoutá pozornost kdekoho! Jeho magická síla vám prý dokáže sehnat partnera nebo partnerku, o jaké se vám ani nesnilo!
Malý decentní stromeček
Stromeček tak akorát pro každého. Bliká decentně, barevný je celkem hezky. Rozhodně se snažte trolly přemluvit, že chcete právě tenhle!
Extrémně blikající stromeček
U tohoto stromku by mělo být varování, že může způsobit epileptický záchvat. Blikání je natolik pronikavé a uhrančivé, že před ním budete sedět celé hodiny… a možná až na věky.
Každý z nich má něco do sebe, to je jasné. Abychom to však neměli natolik snadné s výběrem, trollové nám předem neřeknou, který je který. Takže si prostě o jeden budete muset říct, a pak děj se vůle Merlinova, který bude váš. Připravte si ještě 5 zelených kartiček, protože bez nich dostanete leda tak kyjem po kebuli. Nebo ne?
Když se ke mně totiž troll vrátil, aby mi dal zakoupené sněhové koule, vytáhla jsem z kapsy místo zelené kartičky kus zeleného balicího papíru, který jsem si nesla na hrad. Samozřejmě nechtěně, vůbec jsem si to totiž neuvědomila… a troll také ne. Vzal si papír, zasunul ho k ostatním a naházel po mě sněhové koule. Přišlo mu to strašně vtipné a díky jeho smíchu se otřásal celý stan. Já jsem si představovala, že je dostanu hezky zabalené v balíčku a místo toho jsem je měla všude, doslova.
Reklamace se prý ale neberou, takže si dávejte pozor, ať neskončíte jako já. Tím to však ještě neskončilo. Jakmile se troll dosmál, znovu mi nabídl sklenku té zvláštní tekutiny a povídal, že je moc „dobá“. I podruhé jsem ho zdvořile odmítla, to už se ale mračil.
Přestože sněhové koule jsem nakonec neměla (budiž, oni taky dostali místo zelené kartičky kus balicího papíru), ještě jsem potřebovala pár cukrkandlových hůlek. Jakmile se do malého stanu nahrnul další troll, začala jsem o svém rozhodnutí mírně pochybovat, ale byla to taková rozesmátá hrouda a celkem i milá.
Objednala jsem si ještě cukrkandlové hůlky, za které už se platí dvě zelené kartičky za pět kusů, a to se mi úplně nelíbilo. Chtěla jsem proto smlouvat. Prý je to s trolly jedna radost, měli by být do smlouvání celí žhaví! Tihle ale nejsou! Nezkoušejte to! I ten vysmátej se najednou nesmál!
Troll se rozčílil a začal řvát. Tak děsivý puch jsem snad nikdy necítila. Vyběhla jsem ven jako namydlený blesk a bylo mi celkem jedno, že bez jediné hůlky. Hlavně, že jsem mohla konečně dýchat!
Proto až půjdete do trollího stanu, pamatujte si pár věcí:
1. Nedýchejte.
2. Trollové nesmlouvají!
3. Místo zelených kartiček lze použít zelený balící papír.
Hodně štěstí s nákupy a veselé Vánoce!
Pro Denní věštec
Theresa Brendi