Ano, všichni to znají a všichni minimálně jednou Ježíškovi psali. Kam ale dopisy, které mu zasílají mnohé a mnohé děti pouhým položením za okno, vlastně chodí?
Já osobně Ježíškovi píšu každý rok – jak jinak by se mohl dozvědět, co mi vlastně má přinést? A každý rok na obálku napíšu jinou adresu. Ze začátku jsem psala pouze „Ježíškovi“, postupem času jsem přidala i „Nebeská jedna, Nebe, 11 111“. Když tak vzpomínám, velice mne překvapuje, že mé první dopisy Ježíškovi vůbec dorazily.
Podařilo se mi zjistit, že každý rok, již někdy začátkem srpna, vylétají stovky a tisíce sov, které hledají dopisy adresované Ježíškovi. Naštěstí se nemohou splést, protože Ježíšek je jenom jeden.
Dokonce se mi povedlo udělat rozhovor s jedním ze skřítků, kteří se o sovy starají (no ano, ani Ježíšek neudělá vše sám):
„Jak vlastně stíhají sovy obletět všechny domy?“
„Velice jednoduše. Každá větší oblast náleží pod jeden soví dům – je to zhruba území Evropy. Pod každý soví dům poté spadají jednotlivé soví domečky, z kterých pak vylétají sovy, které mají přidělené jednotlivé ulice ve městech nebo v menších vesnicích.“
„To je úžasné, a kdo potom zasílá ty dopisy Ježíškovi?“
„To je přeci jasné – sovy. Všechny dopisy sesbíráme, roztřídíme podle oblastí, svážeme do balíků a pošleme je expres.“
„V tom případě mi jistě můžete dát Ježíškovu pravou adresu.“
„To bohužel nemohu. Kdybych to udělal, musel bych vám potom vymazat paměť, takže by vaše otázka ztratila smysl.“
Tak tady to vidíte – spousty sov, které naše dopisy sbírají a potom spousty skřítků, kteří je třídí. Proto bych vám doporučila přidat k dopisu i nějakou tu pochoutku pro sovy – ty to určitě po své namáhavé práci velice ocení.