Slečna, či snad paní,
se střípky ledu místo spon,
v bílém šatu se závoji,
je dámou, co nezná shon.
Na okna malby kreslívá,
jež umělci opěvují.
Řeky ledem uzavírá,
co po roce klidně plují.
Leckdy s Mrazem po boku,
na bílých koních jezdívají.
Chlad jim pěje do skoku,
když zemi sněhem pokrývají.
Z ledu květy snadno zvládne,
až do března zemi vládne.