Nedávno jsem zavítala v rámci mého pobytu na Divokém západě s C.A.Partem do Ameriky.
Rozhodla jsem se připlatit si jednodenní výlet po amerických univerzitách, abych trochu pronikla do mudlovské kultury a vzdělanosti. Při návštěvě Yaleské univerzity mě ovšem začala jímat hrůza.
Že by přece jen utajený svět kouzelnické společnosti nebyl tak utajený?!
Na fotbalovém hřišti (fotbal je mudlovský sport, při kterém 11 hráčů na každé straně kope do míče a snaží se ho dostat do jediné branky protihráče) se právě konal jakýsi turnaj a cedule nad hřištěm hlásala:
„Turnaj ve famfrpálu.“
Shlédla jsem kousek utkání, při kterém mudlové běhali po hřišti ve dvou týmech, košťata měli mezi nohama a snažili se chytit jediného hráče s míčkem připevněným na zádech, který bezpochyby měl představovat zlatonku.
Když jsem se už pomalu vytrácela, potkala jsem ještě cestou stánek s vystavenými modely košťat. Za tato naprosto nekouzelná košťata vyrobená speciálně pro tento mudlovský famfrpál chtěl prodavač 29 dolarů (mudlovská měna), za ta lepší dokonce až 79!
A teď nastává otázka – jak se mudlové dozvěděli o famfrpálu? Je zjevné, že jejich čistě mudlovská imitace je věrnou podobou nejoblíbenějšího kouzelnického sportu.
Je možné, že bychom se nějak prořekli a mudlové se dozvěděli o kouzelnickém světě, nebo se jedná o pouhou shodu jak jména sportu, tak hrubých pravidel, a nemáme se čeho obávat?
Tak či tak, celá věc si žádá řádné prošetření a troufám si tvrdit, že vymazávači paměti z ministerstva kouzel se na nějakou dobu nezastaví…
Autor článku: GILNIEN FÓLEAR