Není tomu tak dlouho, co v mudlovských odborných časopisech vyšel článek o senzačním objevu čínského paleontologa Sü Singa, který měl dokazovat, že se ptáci vyvinuli z dinosaurů.
Jenže před pár dny se ukázalo, že pravda je někde jinde. Ministerstvo kouzel totiž opět hasilo požár místo toho, aby mu předcházelo a ještě se to snažilo ututlat. Celá aféra vyšla najevo, když se mudlovský odborný časopis dostal do rukou slečny Igu Mordhůlkové, odbornice na ohrožené kouzelnické druhy zvířat. Ta na fotografii údajně vyhynulého druhu opeřeného dinosaura, který měl být vývojovým mezičlánkem dnešních ptáků, poznala drakozoba křiklavého.
„Možnost omylu je vyloučena. Tato zvířata studuji už dvacet let. Tohle byla nejspíš samička. Vidíte ty jemné šupinky kolem tlamičky? Jejich zbarvení napovídá, že se jednalo asi o půl roku staré mládě…“ uvedla slečna Mordhůlková
„Dino-pták, jak drakozoba křiklavého někteří mí kolegové laškovně nazývají, je masožravec klidné a mírné povahy. Živí se hlavně drobnými obratlovci. Z hlediska jeho využití jsou pro nás nejzajímavější jeho vejce a také sušený trus. Obojí se přidává do lektvarů a mastí.“ odpověděla nám ještě slečna Mordhůlková, na otázku, proč se tomuto druhu věnuje tolik pozornosti.
„Tento velice vzácný druh ptáka je dnes chován již jen v několika málo koloniích, které se na jejich chov specializují a asi ve dvou dinozahradách. Je sice pravdou, že drakozob pochází již z dob dinosaurů, ale rozhodně se nejedná o vyhynulý a už vůbec ne nekouzelnických druh!“ Pokračovala rozhořčeně.
Poté, co se příslušný odbor ministerstva kouzel o nálezu ostatků drakozoba mudlou dozvěděl, vyslal svůj tým a tomuto mudlovi, paleontologovi Sü Singovi a jeho týmu, změnil paměť. O tomto incidentu však ministerstvo nikoho neinformovalo, ačkoliv je to jeho povinnost.
Ale jak je vůbec možné, že nějaký mudla ostatky tohoto vzácného pravěkého ptáka objevil? Odpověď je Merlin-žel prostá. Na místech nálezu bývala kdysi kolonie těchto opeřenců. Před deseti lety byla však z finančních důvodů zrušena. Jak to u nás ale bývá, ministerstvo si opět nedalo moc velkou práci, aby zametlo stopy, a tak podle některých, zůstaly na místě desítky kosterních a jiných pozůstatků těchto zvířat. Jejich nález mudly tak byl jen otázkou času.
Vyvstává ovšem jiná otázka.
Opravdu se musí stát něco vážného, aby se ministerstvo probralo a začalo se při utajování našeho světa před mudly chovat zodpovědněji a pečlivěji?