Vedlejší účinky lektvarů aneb Kdo jinému jámu kopá…

Exkluzivní reportáž z Velké síně o pokusu madam Angely o své odčarování.

Madame Angela právě získala svůj odeklínací lektvar, Zelený fujtajblík. Lépe řečeno se domnívala, že ho získala. Nebylo tomu však přesně tak. Po delším obdivování jeho krásně zelené barvy ho madam, netušící nic zlého, vypila, hezky na jeden zátah, jak se na trénovanou čarodějku sluší.

Avšak k jejímu úžasu i úžasu všech přítomných v síni, nepřihodila se očekávaná proměna, nýbrž něco docela jiného. V podlaze VS se znenadání objevila nesmírná díra a madam Angela do ní spadla, ba neváhám říci přímo neelegantně žuchla!

V síni bylo v tu chvíli přítomno několik studentů, kteří dychtivě očekávali proměnu madam, a rovněž profesor Orionis, který začal organizovat ukázkový chaos. Studenty odehnal od díry, o které se nám dostalo informace, že se jedná o jámu lvovou, a za recitace oblíbeného lidého pořekadla „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“ se snažil zabránit vytažení naší oblíbené inspektorky výuky. Slečna Cerridwen, která měla na svědomí lektvar podaný madam Angele, zjistila chybu a odběhla pro provazový žebřík a správný lektvar.

Po návratu byla ovšem profesorem Orionisem od jámy odehnána, prý že je to nebezpečné a madam je ostatně dole v bezpečí. Následně po dalším pokusu o záchranu počal sl. Cerri vyhrožovat školním trestem.

Madam Angela zatím dole v jámě úpěla, dožadovala se záchrany a nápravy lektvaru. Slečna Cerri obratně pronikla kruhem z židlí, které p. Filius naskládal kolem jámy, aby zabránil průniku studentů, a vrhla do jámy provazový žebřík. Ten však k rozhořčení madam na dno vůbec nedopadl, i přes svoji úctyhodnou délku padesáti metrů. Padly další návrhy. Hodit jí lektvar, provaz, vlézt k ní. Ujal se nápad s lektvarem. Avšak po zjištění, že teoreticky správný je lektvar Půlnoční, se madam Angela nechala z jámy slyšet, že ten tam určitě uvidí. Studentky k němu proto připevnily svítící žabku a vrhly ho do jámy. Madam ho lapila a počala ho zkoumat, ovšem trvalo to trochu dlouho, a kdosi prý zaslechl někde dole v jámě tlumený řev nějakého zvířete. Madame se patrně poněkud vyděsila, vypila lektvar a…

Ne, ne. Neproměnila se. V jámě se ozvalo zadunění a to bylo vše. Madam Angela umlkla. V síni se rozhostilo hrobové napjaté ticho plné očekávíní, rušené jen rozčilenými výkřiky p. Fila o tom, jak studenti neuváženě hazardují se svými životy, že tomu vůbec nerozumíme a že problémy z toho bude mít pochopitelně on.

Po chvíli se madam Angela ozvala. Sdělila nám, že ji cosi vyhodilo podzemními chodbami ven z hradu a odmítlo pustit zpátky, že patrně i na dno jámy pronikla Norriska a tázala se, zda už je nahoře. Slečna Otusová na stížnosti p. Fila, že máme čekat na povolané, odvětila s nevinným úsměvem, že kdyby u tepenného krvácení čekal na povolané, tak mu chudák pacient zaklepe bačkorama, načež se do síně dostavila slečna profesorka Alisma, která se pochopitelně začala zajímat o dění. Profesor Filius ji bohužel přesvědčil o pochybné správnosti svého stanoviska, takže mu počala pomáhat v odhánění pomocichtivých studentů.

Po chvíli se nad jámou ozval tajemný hlas, který sdělil tato slova:

BOHUŽEL NIC SE NEDĚJE, NENÍ JIŽ SVĚTÉLKO NADĚJE.

A to dokonce dvakrát za sebou. Po chvíli slečna Lucy Koralka, jezevčí prefektka, počala kverulovat a přidala se na stranu laxního pana Filiuse. Ten ji požádal, aby si laskavě zpacifikovala svou kolej a pokud možno nás všechny vykopala do jezera. Na to padl od slečny Vendesousy návrh spustit do jámy na provaze p. Filiuse, což tento hbitě zahrál do autu. Madam Angela ho z jámy obvinila, že záchranné práce sabotuje stejně jen proto, že její tragické úmrtí způsobí daleko větší nárůst čtenosti „toho jeho plátku“ než případný šťastný konec. Na to konto se počala dusit a umlkla.

Vzhledem k tomu, že již drahný čas předtím nás informovala o tom, že si zlomila končetinu (možná i obě, to nespecifikovala) pojali někteří podezření, zda není v bezvědomí.

Na to pan Filius viditelně pookřál a začal pokřikovat následující:Nevzdáváme to, nevzdáváme to, vytáhneme aspoň tělo!“ Slečna Cerridwen se hrdinně začala spouštět do jámy na špagátě s hůlkou v ruce, využivše rozptýlení strážce okraje jámy lvové, p. Filiuse. Osazenstvo síně jí počalo fandit. Pan Filius si ji relativně klidně zapsal do nevyhnutelných ztrát. Madidess Leevianová ji varovala před podzemními škrknami, načež sl. Cerri zmizela našim zrakům v rudé tmě za okrajem jámy. Po chvíli nás (nepochopila jsem, možná v jámě byly nějaké výpary, byla patrně trochu mimo sebe) informovala, že se tam koště nevejde. P. Filius reagoval rozhořčenou větou: „Co si to vymýšlíte? Když se tam nevešlo koště, jak by se tam mohla vejít kolegyně?“ Slečna Cerri odvětila, že na dno nedosvítí.

Geniální nápad duchapřítomného profesora? Ach ano. P. Filius v rušném dění na mě přece nezapomněl a napovídá mi co psát. Než jsem stihla poděkovat za moudré rady, hlásila odvážná lezkyně Cerri, že dosvítila na dno a tam že leží madam Angela, patrně v bezvědomí.
Dále učinila následující poznatky: madam tluče srdce (slabě) a dokonce i dýchá (skoro vůbec, ale přece). Učinila závěr, že je třeba ji urychleně dostat nahoru, mimo jiné proto, že se začala taky dusit.

Odložila jsem bonzbloček a šla pomoct k lanu. Pan Filius projevil pochybnosti o kvalitě a nosnosti dotyčného špagátu a jeho drahá sestra, Mintaka Orionisová, počala sepisovat nekrolog madam Angely. Byla jsem ve značném pokušení ji do jámy hodit taky, ale ovládla jsem se.

V tu chvíli madam Angelu odepsala i online třídnice. Vyvolalo to v nás obavy a p. Filius toho hned využil k popichování. Ovšem Cerri se nevzdala a my ji tedy počaly vytahovat i s tělem madam Angely za zpěvu povzbuzující písně Hej hou, hej hou, už trpaslíci jdou. Dvojice na špagátě se nadějně blížíla nahoru a všichni s napětím očekávali, co na konci lana bude. Cerri vyšplhala přes okraj a zbývalo už jen vytáhnout pozůstatky madam Angely.

To se nám podařilo. Jednomyslně jsme se usnesly na nutnosti dopravit ji na ošetřovnu co nejrychleji, dřív, než bude pozdě. Pan Filius se zatím pokoušel vyrobit poklop na jámu z ubrusů. Ovšem ve chvíli, kdy jsme ho vyzvaly k použití, zatvářil se nasupeně a dělal, že nás neslyší. Po chvíli se odebral zadávat školní tresty. Madam Angelu odnesli skřítci na ošetřovnu. A to je prozatím vše. O dalším vývoji vás bude DV informovat.