Není tomu dávno, co mě ve Velké síni proměnili v kachnu. Tenkrát to ještě šlo, chovali se ke mě slušně, dávali mě do vany s vodou a hráli si se mnou. Dnes tomu ale bylo naopak!
Vše začalo v kabinetu, kde jsem měl připravenou kachnu, kterou jsem si chtěl nechat upéct v kuchyni k obědu. Když jsem ji přišel vyzvednout, z ničehonic vylétla z pekáče a začala utíkat pryč do Velké síně, kde jsem ji několik minut musel honit. Ač se někteří studenti snažili kachnu dopadnout, velký dík v tomto patří f-ino Fashionové, které se kachnu podařilo chytit a donesla mi ji. Jakmile jsem ji přivázel na pekáč (kachnu, ne tu studentku), strčil do pece a odešel z kuchyně, vrhlo se na mě z neznámého důvodu kouzlo Avada Kachňadra a já se proměnil v kachnu. Zase!!! A v ten moment ne, že by si se mnou obyvatelé hradu chtěli hrát, ale chtěli mě sníst!
Vše odstartovala f-ino Lairová básní:
Z p. Midara je kachna zas,
tak plyne nám ten náš čas,
z profesorů se stávají kachničky,
všichni si z toho dělají srandičky…
tak plyne nám ten náš čas,
z profesorů se stávají kachničky,
všichni si z toho dělají srandičky…
Přičemž kolegyně Angela báseň upravila na:
Midar Kilahim kachnou se stal,
každý student si porci vzal,
z profesorů se stávají kachničky,
všichni si z toho dělají srandičky…
každý student si porci vzal,
z profesorů se stávají kachničky,
všichni si z toho dělají srandičky…
V ten moment se strhla naprostá bitka o to, kdo mě sní dřívě, kdo mě více vychválí, jaký jsem chutný a kdo bude mít ze mě větší kousek!
Každá kachna život svůj,
cení si ho stůj co stůj,
proto p. Midar na pekáči,
snaží se utéct, co mu nohy stačí. (f-ino Lairová)
cení si ho stůj co stůj,
proto p. Midar na pekáči,
snaží se utéct, co mu nohy stačí. (f-ino Lairová)
***
Pečenému Midarovi,
už to tolik neběhá,
kdo to ví, ať mu to poví
bude místo oběda… (Angela)
***
Všichni se tu olizuji,
bude kachna křupavá,
každý si tu svojí lžící,
předem salát nandává. (f-ino Auster)
***
Se zármutkem v srdci svém,
leč s krásně plným žaludkem,
ve sborovně holt ho oželím,
byl velmi chutný se zelím!! (opět Angela)
***
Krutý to osud kachničky
Midar je spapaný celičký.
Z kostiček stavíme si hrad,
snad by byl pan Midar rád… (f-ino Brownová)
***
Chutnal jste nám, drahý pane,
kosti máte okousané,
na jezerním dně teď leží.
Vrátíte se? No, to stěží. (f-Blight)
Přičemž následně byly mé ostatky vyhozeny do jezera Angelou Grey-Slytherin! Tady je naprosto jasné, jak se studenti v čele s některými profesory snaží zacházet s členy profesorského sboru. Jen doufejme, že studenti nakonec nesní všechny zaměstnance a nenastolí na škole anarchii!
Z kačkačštiny přeložila Sirael de Gevaudan.