A přišlo to, na co si už pamatují jen pamětníci. Pohybující se schody!
Bylo 13. dubna, krátce před osmou večer. Ve Velké síni to vypadalo jako obvykle, každodenní tlachání, stížnosti na mudly, probírání nové kolekce. Ovšem v tu chvíli se začaly ozývat prapodivné zvuky. Někteří začali propadat panice, někteří si všimli obrázku schodů, který se objevil. A pamětníkům hned bylo jasno. Velké matení je tu!
Chcete do Velké síně? Jedině přes Ošetřovnu! Kolejní místnost? U Obsazení kolejí zahněte k tomu správnému erbu! Cože? Že chcete do Informací o výuce? No, to si spíš přečtete školní řád! Jediné, co snad zůstalo na svém místě, jsou Prasinky, Příčná ulice a Denní věštec také leží stále tam, kde má. Jediná jistota v tomto přeházeném světě.
Ovšem studenti si již hledají své vlastní zkratky! Chodit totiž do Velké síně přes Ošetřovnu je silně ánkůl! Linn Rose Lairová veřejně a hrdě prohlásila, že do Velké síně jedině přes střechu! To naopak Katelyn Auster navrhuje prokopat si nové a vlastní cesty! Musíme uznat, že tento nápad má něco do sebe, alespoň se v tom vyznáte. Emma Violet Wang, známá svou nákupní mánií, to bere do Sovince přes Prasinky. Však co, podle jejích vlastních slov: „Je to sice dál, ale zato horší cesta.“
Já osobně jsem ráda, že jsem ráda, a nehodlám se hýbat z Velké síně, taky bych se tam už nemusela vrátit. Co pamatuji naposled, nějakých pár dnů to takhle i zůstalo. Já už se tedy spíš těším, až bude vše při starém. A co vy, už jste si zvykli na naši Velkou síň alá Ošetřovnu?