Včera ve večerních hodinách byl za hradem dostavěn plácek. Zároveň s ním, zdá se, zanikla věž Baculka. To vše bez varování a za příšerného lomozu. Výrazná novinka, revoluce anebo další místo, které bude ve většině času zamčené?
Třískání a bouchání kdovíčeho si v hradu všimli asi všichni. Ti, kdo ne, museli být hluší anebo obývat jinou sféru. Hlava bolela, uši jakbysmet a hlavně – nikdo netušil, co se děje. A pokud snad někteří profesoři ano, nedali na sobě nic znát a tvářili se ještě nenápadněji než obvykle.
Když se včera ozvalo závěrečné „Buch Buch“, dramatické to vyvrcholení neposlouchatelné symfonie, ti obyvatelé hradu, kteří oplývají přirozenou zvědavostí, po hradě začali hledat, cože se vlastně stalo tak závažného. Někteří nový plácek našli hned, ať už přímo na pozemcích anebo v seznamu učeben, jiní bloudili, možná doufajíce, že jim někdo postavil chlapeckou umývárnu, přístěnek pod schody nebo něco podobně „důležitého“, ale nakonec se tam sešla poměrně (na to, kolik lidí bylo přítomných na hradě) početná skupinka – a další z nás tam nakukovali.
A na co že onen plácek je? Když jsem se motala kolem několika profesorů, bylo mi akorát tak sděleno, že prý na to, aby mohli takzvané online hodiny pořádat i ti, kterým nevyhovovala místnost ve věži. To je poměrně pochopitelné vysvětlení, opravdu nikdo nemůže čekat, že si vezmeme košťata a půjdeme si zalétat do hradu, že ano. Můžeme tedy tak optimisticky předpokládat, že se nám zvýší počet online hodin, a doufat, že se něco změní…
A ti skeptičtí z nás pravděpodobně jenom vrtí hlavou a mumlají cosi o tom, že by je zajímalo, jestli vůbec a jak dlouho to vydrží. Nejen vzhledem k tomu, jak aktivní jsou někteří profesoři (samozřejmě jak jací), ale také když uvážíme, jak moc často se zdejší studenti nadšeně účastní nejrůznějších akcí (pokud se na nich nerozdává něco zadarmo) a že to jsou většinou pořád ti samí dokola…
Možnost proběhnout se po onom plácku jen tak pochopitelně není, stejně jako učebny ve věžích se zamyká a odemknout ho mohou jenom profesoři. Pravděpodobně proto, aby se nenašli nějací vandalové, kteří by ho snad nějakým nevhodným způsobem „upravili“.
Každopádně plácek jako takový není vůbec špatný nápad, jistě by se dal využít – ale teď už všechno záleží jenom na nás, na profesorech i studentech. Jestli mu dáme nějakou šanci anebo se stane jenom další věcí, kam si člověk občas klikne, aby se ujistil o tom, že zámky jsou neproniknutelně zamčené a pomalu ale jistě reziví…
Na konec bych chtěla jen uctít památku zesnulé – či snad zbořené – věže Baculky, která nám tu dobře řadu let sloužila a která si snad nezasloužila být úplně beze slova zničena a nahrazena. Co se s ní vlastně stalo? To už bude muset zjistit někdo jiný…