Slečna Weilová absolventkou!

V neděli 20. černa 2010 v 18:00 se na plácku za hradem děly věci! Své OVCE tam z Bystrozorství – přípravného kurzu „pásla“ Janel Weil. Ve zkušební komisi byla kolegyně Bela, Ansí, já a kolega Midar.

Belatris Nithelas Malrinová měla během celých zkoušek hlavní slovo. Její první dotaz se týkal práce slečny Janel Weil. „Po tom všem, co jste prostudovala za materiály při psaní práce, jak se stavíte k názorům, že spolupráce bystrozorů s mudly narušuje přirozenou rovnováhu mezi světem magie a tím mudlovským?“

Slečna se chvíli zamyslela, ale pak pohotově odpověděla: „Nakonec jsem usoudila, že s těmito názory nesouhlasím. Jak jsem uvedla ve své práci, mudlové jsou proti magii bezbranní. A když už my kouzelníci magii používáme a tedy tato magie do světa mudlů prostě do určité míry zasahuje, je nutné, abychom se také postarali o důsledky toho – tedy spolupracovali s mudly, aby byli před kouzly, která by jim mohla ublížit, v bezpečí. A kdo jiný by toto mohl dokázat lépe než bystrozoři?“

Bela si to vše pro sebe zrekapitulovala. „Váš hlavní argument tedy je, pokud chápu správně, že mudlovské prostředky jsou značně omezenější než ty kouzelnické.“

Zkoušená slečna přitakala: „Ano, ano, to přesně si myslím. Mudlové se proti kouzlům neumí bránit. Já si myslím, že stále jsou mudlovské oběti kouzel a stejně tak kouzelnické oběti mudlovských útoků. Ale co by to bylo za společnost, pokud bychom se nesnažili tyto oběti minimalizovat? My teď víme více o mudlech, tedy i mudlové by měli vědět více o nás. V praxi to pak funguje tak, že my sami se snažíme mudly chránit, protože prozrazovat jim, že existuje „jiný svět“ než ten jejich, to by nedělalo dobrotu.“

Zkoušející byla s odpovědí slečny Janel zjevně spokojená. „První otázka byla abstraktnější a náročnější (chtít po lidech, aby formulovali vlastní názor, se často zdá jako notně přemrštěné, že, kolegové?). Ale vy jste ji zvládla dobře!“

Pak následovala ještě jedna teoretická otázka týkající se zneužívání služeb kouzelníků mudly. Slečna Janel hbitě sypala z rukávu tyto informace: „Mě osobně fascinovala situace, kdy mudlovský předseda vyslal jednoho z bystrozorů, který ho měl chránit, do hospody pro pivo s tím, že on tam přece nemusí chodit, ale může se tam přemístit. Zmíněného bystrozora to… eh, řekněme trošku rozzlobilo a skončilo to tím, že se i s předsedou přemístil někam na mořský útes, vyhrožoval mu, že ho hodí dolů, pokud po něm ještě někdy bude chtít něco takového.“

Tato historka vyvolala u všech přítomných úsměv na tváři. Pak už se pod vedením Bely přistoupilo k praktické části. Jako dobrovolník pro ukázku několika kouzel se přihlásila Larrie Larstonová. Slečna Janel ji během chvíle znehybnila, seslala na ni mdloby a předvedla na ní další zaklínadla. Vše se obešlo bez vážnějších zranění, takže se pak Bela mohla ještě doptat na něco k teorii. My ostatní jsme jen kývali hlavami, protože slečna Janel byla perfektně připravená a na vše odpovídala s naprostým přehledem, ač na počátku zkoušky vypadala jako uzlíček nervů.

Závěrečná otázka patřila mně a byla spíše doplňujícího charakteru. Ptala jsem se na to, jestli slečna uvažuje o dráze bystrozorky. Janel byla zaskočená a celá nesvá, ale my všichni ze zkušební komise si jsme jisti tím, že by u přijímacích pohovorů uspěla.

Porada ve sborovně trvala jen chvíli, neboť se nebylo o čem radit. Byla to jasná Vynikající.

Slečně tímto ještě jednou blahopřeji a přeji hodně štěstí v budoucím životě.