Zlatonka místo ploštic

| Vydáno:
Jak se čtenáři Denního věštce mohli dozvědět z článku Ploštice místo zlatonky, famfrpálový tým Zoufalci pod vedením kapitána Zlatomíra Zmatkaře vyzkoušel nový způsob tréninku chytačů. Zaletěl jsem se podívat s jakými výsledky.

Zoufalci trénují na louce u lesa, vlastní stadion nemají. Doletěl jsem na místo a spatřil brankáře a střelce, jak sedí na kraji lesa a sledují chytače a odrážeče, kteří létají nad čerstvě vyrašenou trávou. Přidal jsem se k nim a zeptal jsem se, proč netrénují.

„Fandíme chytačům,“ řekl jeden ze střelců. „Víte, famfrpál se za posledních několik let hodně změnil. Pamatuju doby, kdy byli chytači spíše jaksi do počtu, aby bylo hráčů sedm, že jo. Spíše se tak poflakovali, dobře pili, dobře jedli, zbývající šestice rozhodla zápas a do chytače po čtyřiadvaceti hodinách vrazila zlatonka, což byl konec. Jo, jo.“

„Dnes je tomu úplně jinak,“ navázal druhý. „My střelci jsme vlastně úplně zbyteční. Nezáleží na tom, jak hrajeme my, ale který z chytačů chytí zlatonku. Často se ani nestihneme odlepit se od země a je konec.“

Pochopil jsem, že Zlatomír Zmatkař nechává trénovat jen důležité hráče, zatímco přebytečné usadil na okraj lesa, aby nepřekáželi. Kvůli tomu jsem ale nepřiletěl. Proto jsem prohodil, že by mě zajímalo, kolik chytači pochytali ploštic a jak tím pomohli životnímu prostředí.

„Chytli jich dost,“ informoval mě třetí střelec, „ale životnímu prostředí? To moc nepomohli. Víte, ploštic je strašně moc. Kolik jich takoví dva chytači na tréninku lapnou? Pár desítek, možná stovek. Ale to je málo. Musely by je chytat stovky, možná tisíce chytačů. Tak jsme toho nechali.“

Zatvářil jsem se překvapeně. Známý ekolog Zmatkař rezignoval na pomoc přírodě?

Slova se chopil brankář: „Víte, nic jiného mu nezbylo. Tlačili jsme na něj, že chceme někdy vyhrát zápas. A k tomu potřebujeme skvělé chytače. Chytat vroubenku americkou je směšné. Viděl jste přece, jak je veliká a pomalá. Naši chytači ji obvykle ve své rychlosti přelétli a zastavili se až o zeď hlavou. Blánatka lipová je přece jen o něco lepší, ale zase je jich moc. Když chytač vlétne do jejich roje, nepozná, za kterou vlastně letěl, chytá všechny, nejvíce jich chytí pusou, pak je mu špatně a famfrpál se mu znechutí. Kdepak, není nad zlatonky.“

A tak se ukázala revoluční tréninková metoda Zoufalců stejně úspěšná jako všechny revoluce. Nic nepřinesla, jen na chvíli způsobila zmatky.

Chtěl jsem znát názor samotného Zlatomíra Zmatkaře, a proto jsem ho pozval k rozhovoru navečer ke Třem košťatům. Vyhlížel jsem jej marně. Na druhý den jsem se dozvěděl, že se opil U Prasečí hlavy. Asi zazmatkoval a spletl si podnik.

Pro Denní věštec
Nebelbrach Mechacha

Autor

Nebelbrach Mechacha

Hradní novinařině se věnuje od nástupu do školy v Létě 2009, kdy začal psát pro Lví tlapou. Spolupráci s Denním věštcem navázal ve školním roce Zima 2012. Od počátku píše články týkající se Soubojového klubu, v Zimě 2013 založil tradici pravidelného famfrpálového (raději říká kvidyčového) zpravodajství. Sem tam se hecne a zpracuje i jiné téma. Řídí se heslem: „Scholaris in omne tempus.“

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *