Hned, co jsem se zapsala na vybraný předmět, zamířila jsem ke Třem košťatům, kam chvíli po mně dorazila i havraspárská primuska Larrie Larstonová. Již od vchodu se usmívala, cestou si objednala vyprošťovák a sedla si ke stolu, kde jsem již čekala u pampeliškového čaje. Po pozdravu a několika slovech na adresu madame Rosmerty, která nebyla zrovna v moc dobré náladě, jsme začaly s rozhovorem.
Na úvod bych se ráda zeptala, jak jsi spokojená s modrými nováčky?
– rozzáří se jí oči – Letošní modří nováčci… – spokojeně se usměje – Jsou úžasní. Nemohu být víc spokojená. Troufám si říct, že jako celek je to jeden z nejlepších ročníků, které Havraspár kdy dostal. Výborně se začlenili do kolektivu, sami jako ročník jsou dobrá parta, ale zároveň jsou krásně různorodí. Někoho fascinuje famfrpál, jiný plánuje kariéru bodohrotiče, třetí novinaří v Corvinovi a čtvrtý si hoví v kolejní místnosti a přikrmuje havraspárskou atmosféru. Jsem z nich vážně nadšená. – usměje se –
Tak to mě velmi těší. – usměje se – Podle toho, co říkáš, to letos s Havraspárem vypadá velmi nadějně. Věříš, že modrásci letos vyhrají školní pohár?
Nu, neříkej hop, dokud nepřeskočíš. – usměje se – Ale havrani mají mou plnou důvěru a nepochybuji o tom, že když se rozhodnou a zabojují, může se na konci roku na školním poháru skvět jméno Havraspáru. Mají skvěle nakročeno. Letos to navíc vypadá, že boj o pohár bude ještě zajímavější než v předchozích letech, takže se těším, že si hon na něj modří náležitě užijí. – šibalsky mrkne –
A teď trochu z jiného soudku. Již od soboty probíhá zápis na předměty. Stihla jsi zatím všechny, které jsi stihnout chtěla?
– odkopne škrknu, která se snaží zasednout její místo – Mno… – protáhne obličej – Někdo měl moc dominantní zadek, když jsem si chtěla urvat židli na Nauce o fobiích, takže ta mi bohužel utekla. Nicméně musím s potěšením konstatovat, že mimo ni jsem ze seznamu nemusela vyškrtnout nic. – usměje se – Čekala jsem, že to bude horší. Ale stejně spoléhám na to, že kdyby mi uteklo i něco dalšího, v průběhu roku se přeci jen nějaké to místo uvolní a s trochou štěstí se tam budu moct uvelebit.
Než jsem stačila vyslovit další otázku, nějaká obzvlášť nevychovaná škrkna zaútočila na Larrie, takže jsme musely rozhovor na chvíli přerušit a odstěhovat škrkny pryč.
Moc se omlouvám, škrkny mě tu dneska atakují, ale už to snad bude v pořádku. Uf. – odfoukne si a usadí se znovu u stolu –
To je v pohodě. – usměje se – Na kolik a na jaké předměty se letos chystáš zapsat?
– vděčně se napije dryáku, znalecky pokývá hlavou a už se má k odpovědi. – Zatím nevím přesně, bude to ještě hodně záležet na tom, jestli se něco obsadí dříve, než budu schopná se tam zapsat já. – usměje se – Na seznamu mám ale kolem třiceti předmětů. Raději je nebudu vyjmenovávat všechny, na nudnosti si přidávat nebudu. – ušklíbne se – Obecně to jsou ale předměty týkající se našich Hogwarts, pak ty vyloženě magické z repertoáru slečny Mintaky, různě umělecky založené a v neposlední řadě i ty trochu přemýšlecí, protože si libuji v úvahách. – vesele mrkne –
Páni, tak to budeš mít docela dost práce. Máš nějaký tip, jak stíhat psaní úloh?
– rozesměje se – Tipů určitě spoustu; jsou to taková ta moudra jako „rozvrhněte si vše do celých čtrnácti dní“ a „nenechávejte si vše na poslední chvíli“. Moudra, která stejně přichází téměř vždy vniveč, protože rozvrhnuté plány nedodržíme a všechno si necháme přesně na tu zapovězenou poslední chvíli. Moje rada by tedy byla asi v tom, aby si člověk našel někoho, s kým ten koncotermínový adrenalin může prožívat společně, a kdo bude na podobné lodi. Protože takový vás dovede plně pochopit, u takového si můžete krásně postěžovat na zlo světa a pak můžete společně jásat nad tím, jak se vám krásně povedlo termín uzavřít. No a samozřejmě – důležité je hlásit se na předměty, které vás nějakým způsobem baví a lákají. Pak jde to psaní dvakrát tak rychle od ruky, a i když je toho třeba hodně, člověk je schopen si to užít. – usměje se –
Moc děkuji za tipy. – usměje se – A jak to vypadá s Corvinem? Jsi s ním a redaktory spokojená?
– zasvítí jí oči – Corvinus je mazel. – usměje se – Zrovna jsme utnuli prázdninový režim a byla nastolena tvrdá vojna školního roku. – nevinně jí zacukají koutky – Ale ne, vážně. Jsem s ním moc spokojená a těším se na nový školní rok. Věřím, že Corvinus přijde s něčím, co zase dovede hradní čtenáře překvapit. – usměje se – Do redakce nám navíc přišlo několik nových posil z řad havraspárských prvňáčků, takže už se vážně moc těším, až nasedneme do toho letošního kolotoče. Protože z nějakého důvodu je ten corvinovský nesmírně zábavný. – znovu se jí blýskne v očích –
Dobře. To by byla poslední otázka. 🙂 Moc děkuji za rozhovor.
Není vůbec zač.
Ačkoliv se tomu škrkny snažily zabránit, rozhovor byl nakonec úspěšný. Tímto ještě jednou děkuji Larrie za odpovědi.
Anita Blakeová