V kolejní místnosti se před pár dny objevilo podivné počítadlo a velké mačkadlo, ke kterému je připevněn nápis „Přiložit ruku k dílu“. Za uplynulou dobu již bylo mockrát stisknuto a počítadlo pomalu, ale jistě odpočítává, zatímco po krbech se hromadí spekulace, co to vlastně je…
Já sama jsem si ho všimla kolem čtvrt na sedm večer 28.9.2010 ve chvíli, kdy se na liště, která počítá počet přiložených rukou, objevovala ještě velká oválná nula. Už od začátku jsem byla velice skeptická a plna pochybností – co když se mi něco stane poté, co se té divné věci dotknu? Proč mám někam přikládat vlastní ruku? To se po mně bude chtít práce?
Vrtalo mi to hlavou natolik, až jsem se pokusila nastudovat nějaké odborné publikace na toto téma, dílo „Záhadná tlačítka a jejich významy“ mě drželo docela dlouho a zabrousila jsem i k velice poučné knížce „Neblahé účinky práce na tělo mladého kouzelníka“, ale nezjistila jsem nic relevantního (krom toho, že práce je fakt škodlivá!).
Vydala jsem se tedy všanc spekulacím, ale bylo jich tolik, že od záměru poslouchat je jsem hodně rychle upustila (od nevinného „vyhrajeme poklad“ po „rozbije to kolejku“ nebo „zabije to toho pětistého“ nebo moje oblíbené „promění nás to ve škrkny“). Jaká je realita? Na to si ještě chvíli počkáme – otázka je pak ovšem nasnadě. Opravdu se toho chceme dočkat?
Přeci jen – v kolejní místnosti se objeví zvláštní tlačítko, nikdo neví, co to vlastně může udělat poté, co na něj někdo sáhne, a první, co většinu studentů napadne, je to tlačítko zmáčknout. Co kdyby tam příště nějaký zlovolný černý mág vytvořil tlačítko na autodestrukci hradu (takové to velké kulaté červené)? Nebo něco, co by opravdu mohlo uškodit? Ohledně toho našeho mačkátka se zatím nejeví nic špatného, ví se o něm a nikdo s ním nic nedělá ani nevaruje – ale co kdyby? Nechci ani domyslet, co by se mohlo stát…
A jak se vůbec mohlo něco takového do našich kolejních místností zčistajasna dostat? Čí je to práce? Domácích skřítků? Paní Norrisové? Gumové kachničky?
Kam se skladují ony ruce? Přeci jen, už jich je docela velká hromada a stejně jsem nikde neobjevila jedinou stopu… Krmí se jimi nestvůry v Zakázaném lese? Vypařují se?
Já nakonec přeci jen tlačítko stiskla. Po několika hodinách, těsně před půlnocí. Levou rukou, která by mi případně chyběla o něco méně nežli ruka pravá. Nezpozorovala jsem zatím nic krom drobného zarudnutí a náhlé únavy, kterou jsem musela vykompenzovat dlouhým a hlubokým spánkem. Pětistá být rozhodně nechci a těsně před tím, než se počitadlo naplní, utíkám do VS!
Zeptala jsem se několika lidí, jestli si toho všimli, jestli – a jakou rukou – mačkají, jaké na sobě pociťují následky a co si myslí, že se stane.
Všechny studentky, které mi odpověděly, si mačkadla pochopitelně všimly – a také hrdě mačkají. Elizabeth Lextrová se dokonce chlubí tím, že byla první, kdo stisknul to naše, tedy zmijozelské… A Kate Resee raší třetí ruka ze zad! Ale počtěte si sami:
Nicolette Marique Leroy
Přiložila jsem obě a ještě jednu navíc. Asi mi dorůstají. Směje se. Zatím jsem na sobě žádnou výraznou změnu nezaznamenala. Akorát jsem na rukách našla pár mozolů, ale to asi k práci patří nebo ne? Vůbec netuším, co se stane. Nechám se překvapit. Usměje se.
Thasa Monke Kemanová
Nemohla jsem si nevšimnout té fronty, která vždy stojí na zmáčknutí záhadného tlačítka „přiložit ruku k dílu“, a samozřejmě každý den ruku k dílu přiložím také já. Čím déle mačkám záhadné tlačítko, objevují se u mne takové zvláštní pocity. Například mám dobrý pocit z toho, že jsem přiložila ruku dílu, že s něčím pomůžu. Druhý pocit je samozřejmě zvědavost – co je vlastně oním dílem, s kterým chci pomoci? Večer také pociťuji jemné brnění ruky, ale jenom občas. Určitě to má spojitost s tím záhadným tlačítkem. Ale kde se tam najednou vzalo a kam nás dovede? To opravdu nemám tušení. A jelikož mám ráda překvapení, uvidíme, jak to nakonec dopadne.
Sophia Glis Glisová
No, tak samozřejmě jako všechno nové a tajemné mne toto tlačítko neodolatelně vábilo, abych zkusila, co se stane. Jsem hrozně zvědavá a i když vím, že by to mohlo být i nebezpečné, nemůžu si pomoct. Usměje se.
K dílu jsem přiložila ruku pravou, protože jsem pravačka. Ale zítra zkusím levou, to mě nenapadlo! Naše prvačka Samantha tvrdí, že p. Kilahim ve VS říkal, že přiložením ruky dáváme souhlas k trvalému příkazu na srážky z konta ve prospěch profesorů – prý na famrpálové vybavení. Ale zatím mi z konta nic nezmizelo… A ani necítím žádnou újmu. Ovšem, co vlastně čekám, že se stane, až někdo dosáhne pětistovky? No, tak nejspíš se něco stane té koleji, která 500 jako první dosáhne, a já naivně doufám, že přijde nějaká odměna. Usměje se. Třeba dostaneme novou hromadu dříví do krbu… A třeba samočinnou sekyrku.
Vicky Charmant
Myslím, že si toho nelze nevšimnout.
Já jdu do věcí naplno, tak jsem se snažila pravou i levou, ale nic! Zamračí se. Vsadila jsem tedy coby pravačka na pravou.
Jsem chladnokrevná, se mnou nic moc nezatřese, ale změny jsem zpozorovala. Po zbytek dne jsem neuvěřitelně líná. Zasměje se. Určitě je to tím!
Co bude potom nevím, žiju přítomností.
Kate Resea
Samozřejmě jsem si ho všimla a po dvou dnech jsem tam měla ruce obě! Nevím, jak mi ty ruce můžou zpět tak rychle narůst, ale mám zase obě dvě a můžu je hrdě přikládat. Usměje se.
Žádných změn na sobě jsem si nevšimla, ta třetí ruka na zádech mi vůbec nevadí.
Ale jsem zvědavá na to, až tam bude 500 přiložených rukou. Bych nikdy nevěřila, že máme v koleji tolik rukou! Rozesměje se.
Jako zajímalo by mě, jestli se celá kolej promění v ruce, nebo jen ten, kdo přiloží poslední? Nebo nějaká jiná odměna? Hlavně už se toho nemůžu dočkat, až budeme mít přiloženy všechny ruce.
Narcissa Teacherová
No, jistě, že všimla. Zasměje se. Ano, přiložila jsem ji už třikrát, změny nepozoruju – úkolů je furt stejně! Nevím, co se stane, ale těším se na to, a byla bych ráda, kdybychom to mohli zažít na vlastní kůži – aby my byli ti první! Rozesměje se.
A třeba nám pak ty ruce vrátí a bude se lépe pracovat – kdo někdy nechtěl mít víc rukou, aby zvládal více věcí naráz…
Elanis Aelana Roselfová
Jistěže jsem si všimla! Přiložila jsem ruku k dílu již dvakrát. Usměje se.
Na sobě zatím žádné změny nepozoruji a na svém přísně střeženém kontě taky ne.
Vážně nechci uvažovat o tom, co se stane, až se dosáhne 500. Možná jen to, že se celá naše kolejní místnost změní, přemístí či prostě zmizí. Kdo ví. Ale přísahám tu při Salazarově ruce, že pokud někdo šáhne na moje konta, tak mu vlastnoručně vyrvu střeva a oběsím ho na nich ublížím.
(Nezahrávat si se zmijozelskou pokladnicí… Poznámka přeškrtnuta autorkou článku)
Elizabeth Lextrová
Ano, všimla jsem si (byla jsem první, kdo přiložil rukou k dílu!).
Zpozorovala jsem silné svrbění ruky, ekzém, zezelenání, zčervenání, zežloutnutí a zmodrání a vypadá to, že mi obě ruce brzo odpadnou. Zkusila jsem už obě ruce, jestli to bude mít na každou ruku jiné účinky – jsou stejné.
Doufám, že k pětistovce se dostanu já a dostanu za to hromadu galeonů! A odnese to pak PU, protože tam nezbude jediný kousek, který by se dal prodat, jelikož všechno vykoupím. Rozesměje se.
(Autorka článku upřímně doufá, že Elíza už na to tlačítko ani nesáhne… Kvůli Elíze samotné, pochopitelně!)
Ať se stane cokoliv a ať už má na vás tlačítko účinky jakékoliv – určitě je dobře, že se zase něco děje a že se objevila nová věcička, ač je její účel v podstatě naprosto neznámý.
Klikám, klikáš, klikáme!
