Měla jsem to štěstí, že jsem se dohrabala do školní kuchyně a zastihla domácí skřítky při vaření večerní hostiny pro věčně hladové studentstvo a jiné osazenstvo hradu, které může jíst. Přispěchali ke mně tři malí skřítci a já využila možnosti k malému rozhovoru.
Mohu se zeptat, kolik hodin pracujete?
Dnes máme tu na výběr okurku, mrkev a lilek.
A jaký dostáváte plat?
Dnes máme tu na výběr okurku, mrkev a lilek.
Chcete říci, že vám pan ředitel neplatí?
Dnes máme tu na výběr okurku, mrkev a lilek.
– Odkašle si. –
A můžete mi poskytnout několik informací o náplni vaší práce?
Dnes máme tu na výběr okurku, mrkev a lilek.
A co kdybych chtěla něco jiného, než jen okurku, mrkev nebo lilek?
Dnes máme tu na výběr okurku, mrkev a lilek.
Jak se zdá, tak náplní prací domácích skřítků je opakovat předepsanou větu. Jeden by si
dokonce myslel, že jsou pod kletbou Imperius, která je v kouzelnickém světě řazená mezi
kletby, které se nepromíjejí.
Na závěr jsem se s nimi rozloučila:
Nashledanou, navštívím vás brzy. A doufám, že budete mít na výběr třeba rajče.
Dnes máme tu na výběr okurku, mrkev a lilek.
Upřímně doufám, že tuto větu nebudou odříkávat až do konce jejich pracovních dnů.
Elizabeth Lextrová
