Na naši škole je spousta lidí a nepochybuji o tom, že každý by mohl promluvit o něčem, co by mě zaujalo.
Nejvíc mě většinou zaujme to, když mě někdo, koho znám, překvapí svou reakcí. V poslední době mě takto překvapila Jane Patricia Vamos, nebelvírská studentka čtvrtého ročníku, zástupkyně šéfredaktorky Lví tlapou, redaktorka, bývalá primuska a vášnivá „vykladačka“ karet. Jindy tichá a přemýšlivá studentka se hlasitě vyjádřila ke kauze rituální vraždy v časopise jiném než kolejním, v kolejní místnosti pak bez ostychu vyjádřila podporu a uznání spolužačce v kauze zainteresované.
Jane jsem tedy pozvala na večerní kakao v nebelvírské věži. Krb příjemně praskal, za okny bubnoval déšť a prázdná místnost měla příjemnou atmosféru.
Ahoj Jani! – usměje se – Předně ti chci mockrát poděkovat, žes svolila k rozhovoru. Dlouho jsem uvažovala, který směrem jej budu směřovat a co by vlastně mělo být jeho cílem .
Nakonec jsem se rozhodla, že budu aktuální a pokusím se zmapovat vody – v obecnější rovině, pokud to půjde – poslední hradní kauzy, tedy obětního rituálu v lese.
Zaznamenala jsi tuto kauzu?
Ano, zaznamenala. Četla jsem o tom hned druhý den ve Žlutém Trimelovi. Nejprve jsem si myslela, že si někdo ten článek vymyslel, protože něco takové se přece na našem hradě, přesněji v jeho lesích, nemůže stát! Ale pak jsem potkala vousatou Queyu…
Vybrala jsem si tuhle kauzu hlavně proto, že vím, že u mudlů občas brigádničíš u policistů, což je – pro ty, co nemají studium mudlů – obdoba bystrozorů. Zajímá mě tedy, jestli se na to díváš spíš rozumově, nebo spíš citově…?
Spíše se u mě mísí obojí. V první chvíli se rozčílím, jak je něco takového vůbec možné. Jak si někdo může dovolit zneužít studenty takovým způsobem, že se z toho člověku chce až zvracet. Pak dostanu chuť jednat. Napsat srdcervoucí dopis panu řediteli, na ministerstvo, na Ústředí bystrozorů a Merlin ví, kam ještě.
Jakmile trochu zchladnu – obvykle tak pět minut, a začnu přemýšlet, dojde mi, že nic z toho dělat nemohu, poněvadž nejsem přímý účastník, a navíc všichni už byli vyslechnuti a pachatelé jsou v cele předběžného zadržení… ehm pardon… v Azkabanu.
Patří tedy někteří z účastníků této kauzy do Azkabanu?
Určitě! Minimálně profesor Veldrin. Je to plnoletý kouzelník, který připravil rituální vraždu. To, že on nebyl ten, který držel nůž v rukou v momentě samotné vraždy, je irelevantní. On to celé zinscenoval.
A co my víme, mohl na Halmara použít kletbu Imperio, pak by byl za vše zodpovědný jen on sám. Pokud to ovšem Halmar dělal dobrovolně, pak patří do vězení i on. Ovšem nevím jak je to u mladistvých kouzelníků. U mudlů by si prošel celým trestním řízením a nakonec by byl nejspíše zavřen do nápravného výchovného institutu pro mladistvé delikventy.
Jak jsem měla možnost – jen velmi letmo – poznat Halmara, není ten typ člověka, který by vraždil dobrovolně. Myslíš, že krom kletby Imperius by mohl být dostatečným důvodem uposlechnout i strach z pana průvodce?
Je úkolem bystrozorů, aby právě toto důkladně prošetřili. Já osobně pana Veldrina nikdy nepoznala, krom letmého potkání se na hradě, nedokážu tedy soudit, zda by byl schopen někoho vyděsit natolik, aby pro něj vraždil. Sama za sebe si nedokážu představit, že by mě někdo mohl pod jakoukoli pohrůžkou k takovému činu donutit, na druhou stranu jsem se v takovéto situaci naštěstí nikdy neocitla. Je tedy jedině dobře, že se případ stále důkladně prošetřuje.
Jistě jsi četla nedávno otištěný článek ve Lví tlapou o funkci „zlé postavy“ v Bradavicích, jak ji nastínil Nebelbrach Mechacha. Jsi pro? Měl by na naší škole být někdo, kdo tento úkol bude mít?
Jistěže jsem pro. Ale je tu mnoho „ale“. Úplně nejlepší by byl velice schopný ZNHH, tedy záporný nesystémový hraný hráč. Ovšem myslím, že nikdo takový, kdo by byl schopný tuto postavu hrát, se na škole nevyskytuje. Musel by to být někdo, kdo dokáže odhadnout ostatní obyvatele hradu a ke každému pak s určitým „citem“ i přistupovat, protože co někdo dokáže jako hru pochopit a snést, to jiný nepochopí a nesnese. Dále to musí být někdo, kdo dokáže posoudit, co je ještě v normě a co už je překročení hranice vhodnosti. A samozřejmě mu musí být jasné, že většina školy ho bude nesnášet a tak se k němu také i chovat. No myslím, že je jasné, že taková to postava, byť by byla obohacením, se na naší škole vyskytovat nemůže, nikdo by ji nedokázal zahrát.
Takže nám zbývají dvě možnosti: ZSČ a ZSN. Spíše než systémového černokněžníka bych brala systémového „protivu“, tak, jak jej navrhovala madam Betelgeuse ve svém komentáři. Jistě, není to dokonalé, ale je to asi ta nejschůdnější varianta.
Nedá mi to, musím se zeptat – co kauza Felix Rughok? Souhlasíš s jeho vyloučením?
Rozhodně! Ty bys tu snad chtěla mít někoho, kdo je schopen ti nabourat účet? Tohle se prostě nedělá. Každý, kdo na něco takového jen pomyslí, tu nemá co dělat.
Nejde ani tak o to, že tě může okrást, hrát za tebe a rozhádat tě s kamarády, ale jde už jen o ten samotný fakt, že má někdo tu drzost a vkrade se ti do účtu…
Tak, mám poslední otázku a pak pro tebe budu mít jeden speciální úkol!
Povídej.
Poslední dobou se setkáváme s mnoha „lidmi“, kteří na naší škole dělají, co by neměli – Nebelvír to silně pocítil v momentě, kdy se neznámý černokněžník pokusil zničit celé sídlo Lví tlapou, potažmo i kolejní webovou místnost. A to hned několikrát.
Řekni mi, ty – hlavní zástupkyně šéfredaktorky – jsi jistě toto vnímala velmi intenzivně, smím se zeptat na tvůj názor?
Zničení sídla Lví Tlapou nebylo nic příjemného. Když se to stalo poprvé, člověk nechápal proč, byl naštvaný, ale měl sílu a chuť dát vše do pořádku a pokračovat. Při dalších útocích už tě přepadá jen bezmoc a nechuť. Máš pocit, že vše, co děláš, je k ničemu, a říkáš si „proč“, co kdo z toho má. Kdybych toho černokněžníka někdy potkala, moc ráda bych si na něm vyzkoušela pár kouzel.
Samozřejmě, že ten, kdo nám zničil naše opečovávané sídlo, mohl být kdokoli. A v žádném případě není jisté, že se jednalo o někoho ze školy. Mohl to být třeba někdo, kdo naší školu vůbec nezná a naše budova mu jen stála v cestě nebo ji chtěl pro sebe. A mohl to být také někdo, kdo už na naší škole není a chtěl se třeba jen pobavit a pomstít… nevím. Neměla bych takto spekulovat.
Takže jsi spokojená s tím, že Lví tlapou je momentálně umístěná v Libelusii, kam se lze přemístit jen pomocí krbu v nebelvírské věži?
Na jednu stranu mě mrzí, že jsme byli donuceni až k takovému činu. Na druhou stranu jsem ráda. V Libelusii je sídlo Lví tlapou v bezpečí a navíc se mi tam líbí… Je to tam takové jiné, krásné a zajímavé. Doprava přes krb je celkem pohodlná. Jediné, co mi trochu vadí, je, že sovy díky té vzdálenosti mívají někdy i několikadenní zpoždění.
Děkuji za odpovědi, na závěr bych na tebe měla malou prosbu.
Také děkuji za rozhovor. Povídej…
Všichni víme, že se specializuješ na kartomancii, o čemž vypovídá i tvá hojná účast na předmětech madam Orionis (té mladší), mohla bych tě tedy poprosit, jestli by ses zeptala karet na to, zda se v Bradavicích ještě objeví někdo, kdo si bude zahrávat s černou magií?
Zrovna mám u sebe Lenormandky. Vyložila jsem pět karet:
Dáma, Myši, Strom, Kříž, Loď.
Verdikt: Bohužel ano. Možná dříve, než si myslíme, nás čeká lítost, ztráta, nedůvěra, rozklad, nejistota, prostě samé zlé věci – to ukazuje karta Myši. A bude se to týkat i nás, nebelvírských, to je ta Dáma. Ovšem jako vždy potáhneme za jeden provaz v našem stromu s pevnými kořeny a společně se přes ony bolestné zkušenosti a nesnáze sebevědomě dostaneme vstříc novým dobrodružstvím a snad i lepším zítřkům.
To nám skutečně dává jistou naději! Velmi děkuji za příjemnou spolupráci na rozhovoru!
Čtenářům přeji, aby se jim předpovězené blížící se zlo vyhnulo.
Niane z Libelusie