Rozhovor s Adanedhel Bloom

| Vydáno:

Adanedhel Bloom.

Jedna z nejvýraznějších a nejznámějších zmijozelských studentek. Prefektka, primuska, nositelka řádu Salazara Zmijozela a jedna z mých nejlepších přítelkyň. A samozřejmě také nejbohatší student na škole.

Jak na hog začínala a jak se vypracovala tam, kde teď je? Čtete dále.



Adanedhel, jsi na škole už dlouho. Pamatuješ si na své začátky?

Sem tam něco. Moc si třeba nepamatuju, jak jsem se registrovala a ani co jsem ve třinácti psala do přijímací eseje… Pamatuju si, jak jsem vlezla do VS a tam na mě byla Adrianet le Ros zlá, že jsem ji přeskočila v abecedě. Dnes ji chápu, všechny Abigail bych nejradši skalpovala. –smích- Pamatuju si, jak jsem okamžitě dělala všechny soutěže, hlavně Velké letní soutěže od Midara Kilahima a rázem jsem byla nováček s 20g, což bylo tehdy ještě celkem hodně. A pak jen takový záblesky, první dva mudlroky na hogu jsem prakticky nic nedělala a s nikým se nebavila…


Říkáš tedy, že jsi dělala mnoho soutěž a rychle jsi zbohatla. Co tě tenkrát tak motivovalo?

Vlastně nevím, PU byla jak vymetená, pamatuju si to nadšení, když přišla první jarní kolekce od madam Niam s Věnečkem, Šatšilkou… Byla tam Krémová košile, Košile a la dark a víc pomalu nic. -smích- Ale body se tehdy sbírat nedaly a chtěla jsem být dobrá aspoň v něčem. I když jak se spustilo bodování, měla jsem jen tři předměty, v životě mě nenapadlo, že by se body daly hrotit tak, jak to jde dnes.


A co ty a třeba… Snaživec roku, nelákalo tě to?

Já jsem měla k Snaživci nakročeno v Létě 2008, to bodový standard silně klesl, protože se tradiční hrotiči odmlčeli, ale nakonec vyhrála s 4888 body Janel. Přeju jí to, měla jsem méně předmětů a stejně jsem se jimi při psaní závěrečných esejí doslova předávkovala.


Jak všichni víme, byla jsem úspěšnou prefektkou i primuskou, úspěšně jsi složila NKÚ i OVCE a k tomu všemu jsi získala řád Salazara Zmijozela. Jaký je to pocit, když jsi touhle svou „kariérou“ ve Zmijozelu šla?

Bylo to fajn, především proto, že jsem kolem sebe tehdy měla spoustu skvělých lidí, bez kterých bych ty funkce vůbec nebrala. Takový péčkovský týmy, fakt dobrý. -usměje se-


Je nějaký úspěch, kterého si ceníš nejvíce? Ať už osobní či v rámci koleje?

To bude propojený. Největším úspěchem bylo, jak se v té době rozmohly zmijozelské srazy – a byl to úspěch jak pro kolej, tak i osobní úspěch pro mě, protože jestli mi tenhle pošahanej projekt něco dal, tak pár dobrých kamarádů.


Ach ano, Přerovské srazy (nostalgie). No, pojďme dále a ještě se vrátíme k těm začátkům. Jak jsi vzala, že tě Moudrý klobouk zařadil do Zmijozelu, do koleje, která byla vždy označována za tu nejhorší?

To jsem byla happy. 😀 Musim se přiznat, že když jsem byla béžová, byla vypsaná soutěž, kam si myslím, že bych měla patřit. Vzala jsem to vážně a sepsala jsem do detailů úvahu, kam bych nejlépe zapadla. Nechtěla jsem do Havraspáru, Mrzimor mi přišel nudný a nakonec jsem si řekla, že bych se asi nejvíc hodila do Nebelvíru, protože knižní Zmijozel byl hrozně zlý a já jsem se zle necítila. Ale pak, když mě klobouk pozelenil, jsem byla hlavně ráda, že nejsem modrá nebo žlutá. A trvalo mi dva roky, než jsem začala být na to, že jsem zelená, pořádně hrdá. Nakonec mi zelená sedla. Jsem psychopat a mám ráda sektářství a elitářství -smích-


Už jsme tady zmínily bodovou situaci a její změnu. A člověk, který je na hradě tak dlouho jako ty, ty změny musí vnímat opravdu dost dobře. A netýká se to jen bodování, ale i lidí, vztahů atp. Podle mě se Hog celkem dost změnily k horšímu, co myslíš ty?

Mně přijde, jako kdyby začal nějakej novej koloběh. Uzavřely se staré spory, spousta starých „problémových“ lidí je pryč – myslím tím ty nejlepší z nejlepších samozřejmě – a já většinu obyvatel hradu už prakticky neznám. Pro mě se Hog určitě zhoršil, ale oni jsou na začátku toho koloběhu, ještě mezi sebou nemaj moc problémů a starejch křivd a myslim, že jsou určitě dost spokojený. Proto je dobře, že Hog běží dál, ještě dokáže rozdávat radost.


Ano… radost, vždyť to byl určitě jeden z hlavních účelů vzniku. Aby lidé přišli, něčemu se přiučili, poznali nové přátelé a zažili něco nového a zábavného. … Napadlo tě už někdy z Hog odejít?

Ale určitě. Za tenhle školní rok dvakrát, jsou pryč dva lidi, bez kterých to prostě není ono. -úsměv- Ale jsem srab, mám se moc ráda, dost jsem se nadřela, abych si nakoupila tolik pěkných hadříků na PU a neobtěžuje mě občas přijít, udělat nějakou jednodušší hledací soutěž, převléct si postavičku a jednou za dva týdny napsat úkol, tak jsem tady pořád. A asi budu až do konce Hogu, jsem dost nenáročná.


Ty tedy říkáš, že budeš s Hog až do konce. Myslíš, že vůbec někdy skončí?

Určitě někdy jo. Ale myslím, že přijde brzo nějakej revival. -smích-


Tak já ti tedy moc děkuji za rozhovor.

Není zač.

Amelie Green Rorrs

Komentáře

  1. – no teda, ss-ss!! 😀 tys mě jako nezmínila jooo? 😀 to si budu pamatovat! 😀 prej hrozný začátky 😀 no tsee!! 😀

  2. – ss-ss! :D:D:D ty ale vůbec nepatříš do začátků, ty seš až dobře rozjetá historie 😀

  3. – to mi má lichotit, ss-ss? 😀 nechci ti tu nadávat,etě by mě tu určitě nějak blokovali :DDD

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *