Co dělá šéfredaktorka DV?

Dnes si povíme něco o Anseiole Jasmis Rawenclav. Všichni jste o ní určitě slyšeli nějaké klepy. Takže si na začátku povíme kratší info o této osobě. Ale vážně jen stručně. Anseiola Jasmis Rawenclav je šéfredaktorkou Denního věštce. Zároveň učí na škole čar a kouzel v Bradavicích předmět Literární seminář a studium mudlů. Je to bývala kolejní ředitelka Havraspáru. Je majitelkou sbírky párátek a skříně s kostlivci. To by snad stačilo. Možná by vás ještě zajímalo, že narozeniny má 20. července, pokud byste se jí chystali věnovat nějaký dárek.

Dnes 15. března 2006 kolem poledne neměla zřejmě madame Rawenclav co dělat, takže se rozhodla strávit trochu svého drahocenného času na pozemcích školy čar a kouzel v Bradavicích. Jak je to běžné, vydala se do Velké síně. Zanedlouho po jejím příchodu došlo mezi ní a profesorem Kilahimem k menší rozepři, která skončila tím, že profesor Kilahim nazval madame Rawenclav vyděračkou a vzápětí se mu udělalo (podle madame Rawenclav) špatně. Jaké bylo jeho štěstí, že madame Rawenclav se neurazila, ale pohotově poskytla profesorovi první pomoc formou svého zázračného lektvaru, po kterém se profesorovi udělalo mdlo, a tak se s pomocí madame Rawenclav vydal do kabinetu. Jakýmsi zvláštním způsobem však společně nedorazili do kabinetu s cedulkou Midar Kilahim, vstupovat jen na vlastní nebezpečí, ale do kabinetu madame Rawenclav. Profesor Kilahim upadl do bezvědomí.

Zanedlouho se tedy profesorka Rawenclav vrátila do Velké síně. Mezitím se údajně (samozřejmě, že podle madame Rawenclav) udělalo špatně Ewelině Budget. Naštěstí však měla madame Rawenclav po ruce svůj zázračný lektvar, který pohotově nalila Ewelině do krku. Brzy dostala Ewelina modrou barvu a došlo u ní nejspíše k pomatení smyslů, neboť si začala myslet kdovíjaká není vlastenka. Jelikož na ošetřovně nikdo nebyl, tak odnesla madame Rawenclav slečnu Ewelinu do svého kabinetu. Pak se vrátila a zaskočila dvě studentky otázkou, zda se mají rády. (Ve smyslu, jestli mají rády samy sebe. Chápete, že?). Na což se jí od slečny Oresty dostalo záporné odpovědi a od slečny Eileen kladné odpovědi. Takže zanedlouho Eileen (proč Eileen, mluvím o sobě…) následovala madame Rawenclav do jejího kabinetu. S sebou si na příkaz madame Rawenclav vzala své milované koště Zefyra. Když jsme došly do kabinetu, zjistily jsme, že mezitím se profesor Kilahim probral z bezvědomí a začal hustě chrchlat, kašlat a vykašlává jisté podezřelé tentononci a špinit madame Ansí koberec. Ta ho za tuto drzost přetáhla koštětem. Mně bylo nařízeno, abych praštila Ewelinu po hlavě Zefyrem, což jsem taky udělala, ale koště omylem praštilo i profesora Kilahima a ten sebou začal mlet. Ewelina byla v komatu. A jak se profesor Kilahim převaloval, trefil do skříně, popadalo skleněné nádobí z 13. století a rozbilo se o něj. To madame Rawenclav rozzuřilo a vyhrožovala, že praští profesora Kilahima portrétem pradědečka. Mezitím Ewelina ležela a slintala na koberec. Což nebyl dobrý nápad, neboť to byl koberec, který měl v obývacím pokoji samotný Godrik Nebelvír. Jak se ocitl koberec Godrika Nebelvíra v kabinetě madame Rawenclav? Madame Rawenclav odpověděla takhle: „Na to nebudu odpovídat, prostě tam je.“

Ale vraťme se k profesorovi Kilahimovi. Profesor dostal třesavku a všichni kostlivci popadají na koberec a rozsypali se na kousky … paní profesorka Ansí byla konsternovaná … v tom spadla celá skříň … To zničilo dílo madame Rawenclav. Zanedlouho madame Rawenclav začalo opět vyhrožovat. Cituji: „Tak mám takový pocit, pane kolego Midi Pidi Killhime, že se potkáme v ředitelně. Napřed mi tu dělá bordel, zničí skříň s kostlivci a pak mě pomlouvá! Co asi řekne pan ředitel, až na chodbě potká nějakou tu kostru? (heh, hlavně aby v ní nepoznal toho vyhozeného zmijozela z prváku …)“

Ano! Tak tady je ten vyhozený zmijozelský student. Student, který byl vyhozen, následně zabit. A navíc neekologicky. Tak o tomhle napíšeme do Denního věštce. Jak řekla Ewelina: Skandál!