Jednou barvou

| Vydáno:

Barvy jsou barvy – a jak vypadají modely v jedné barvě? Dozvíte se tady.

Vždycky je zajímavé a někdy i nevděčné hodnotit hradní modely – a ještě zajímavější je, když jsou laděny do stejné barvy. Občas to někdo přepískne a nahustí do modelu příliš mnoho odstínů dané barvy, jiný však vymyslí důmyslnější kombinaci a barvy sladí tak, že je prostě zkritizovat nemůžete. Vybrala jsem pět modelů v jedné barvě, které mi přišly nejoriginálnější, případně také ty, kde barvy moc neklapaly… a také ty, kde jsem nemohla absolutně nic vytknout.

Jako první se promenádovala ve Velké síni Nicolette Marique Leroy, která byla oblečena výhradně v bílé barvě, která se občas míchala s odstíny šedi a doplňovala černou.

Nicolette model sladila hezky – líbí se mi zejména to, jak se tvoří černobílý přechod shora dolů – černé vlasy, našedlá halenka, bílé kalhoty a ještě bělejší boty. Nevím, jestli to bylo úmyslné, ale model mi sám o sobě připadá všední – taková šedá myška v davu, ale když se podíváte na oblečení podruhé, všimnete si, že je tam jakýsi systém barev, a už mi to tak nudné nepřipadá. Co bych pochválila, je rybička v sáčku, která trochu oživuje bílou. Naopak náušnice jsou modré a asi bych si jich ani nevšimla, ale jsem hnidopich a když v jedné barvě, tak zkrátka v jedné. Místo nich bych třeba doporučila náušnice Měsíčky štěstí v šedé barvě, které nenaruší zmíněný přechod ze šedé na bílou. Nicméně, model se mi líbí!

Další obětí mé kritizace se stala nebelvírská Cathrine Lokwood. Je oblečena kompletně do béžové barvy.

Na tomto modelu snad ani nejde nic zkazit – Hedvábná sukně zenové královny působí jako jednoduché šaty a bílá šála, ačkoliv nyní panuje celkem teplé počasí, doplňuje béžového kebuláčka na zemi.
Dokonce i červená korunka k modelu ladí, snad jediné, co bych vytkla, je modrá nebo šedá (?) myš dole u kebuláčka, ale chápu, že kebuláček bez ní neudělá ani krok – a bez zmíněného kebuláčka by byl model fádní a, opět se potýkáme s tímto problémem, všední. Ale doporučovat nic nebudu, protože je to hezký model.

Herwen Indil Eruvea na mě přímo zasvítila. Doslova řečeno, vždyť podívejte se sami:

Vidím všude jen žluté oslepující světlo, ale když se zadívám pozorně, tento model mě zaujme. Kombinace Sukně spojení a Korzetu spojení by nebyla nijak neobvyklá, ale spolu se Zlatými šněrovacími botami dostává jakýsi nový ráz. Náhrdelník květinová magie je skvělý doplněk pro příliš obyčejný model a dělá ho tak originálním. Jediné, co kazí jednobarevnost modelu, je růžový oleandr na hlavě, který se barvou k ostatnímu oblečení vůbec nehodí – místo něj bych třeba doporučila Kolejní čelenku, která by se v případě Herwen zbarvila žlutě a doplnila tak žlutý model. Čtyřlístek mi nijak nevadí, dává modelu něco osobitého.

Hildegarda Létavá vsadila na osvědčenou a legendární černou barvu, ale za příliš povedený model její výtvor nepovažuju, i když se mi z něho něco líbí.

Oceňuji sladění černých punčocháčů se Šněrovacím zázrakem a také sladění náhrdelníku spolu se vším ostatním černým, ale v modelu mi chybí ten správný šmrnc a mám z něj takový nijaký dojem. Neoslnil mě. Pochválím snad ještě čelenku a náramek, ale zelený otrhaný deník bych odložila. K dobru nepřispívají ani poničené boty ze školní uniformy – třeba taková Dračí obuv by k modelu myslím sedla a trochu jej vylepšila.

Tak tady už jsem se viditelně usmála! Sorina Pane skvěle sladila svůj model.

Svetřík Děda Vševěda je hezký sám o sobě, ale velice se mi líbí sladění tohoto svetříku s retro brýlemi a nášunicemi Indiánská pírka – působí to na mě sice podzimním dojmem, ale velice dobrým. Hatuma rukavice jsou zde použitelné, ale nijak velký dojem ve mně nezanechaly – i když je pravda, že model trochu zvýrazňují a dělají jej výjimečným. Botky Hafíci jsou taktéž samy o sobě roztomilé, ale sem se zkrátka hodí a dělají z modelu typický večerní pyžamový oblek do Velké síně. Jediné, co bych vytkla, jsou kalhoty s modrým lemováním – i když uznávám, že tady nejspíš jiné béžové kalhoty nemáme.

Sami vidíte, ža každý má jiný nápad a každý se jej rozhodně realizovat nějak jinak. Jednou povedeně a jindy nepovedeně… To už ale záleží na vkusu každého člověka.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *